Lidské neduhy

K lékaři mě to sic neláká,
navštívím já obvoďáka.
Hekám, kulhám o holi,
pod kolenem mě bolí.

Vždyť není to každý den,
teď musíte na rentgen .
Tak už jsem si jistá,
je to Bakerova cysta.

U ortopeda sedím, na dveře smutně hledím.
Vedle sedí pán, co doma štípal polena,
je na všechno sám, teď vrzají mu kolena.
Na druhé straně babka, co už měnily jí jabka.

Konečně už klika cvakla, sestra vešla do dveří,
s tváří přísného úředníka na mě hned láteří.
Co tu chcete milá paní, vždyť nemáte objednání.
Teď střelím od boku, termín je do půl roku.

Jaké s vámi saky paky a tu cystu já mám taky.
A na ten váš velký splín, vezměte si ibalgín.
Po půl roce stejná scéna,
sedím tam jak zmoklá fena.
Znovu rentgeny a prášky taky,
zase jich mám doma mraky.
Proč tu nervózu, máte jen altrózu.

Mezi tím já podstoupila vyšetření prsů.
Doufám, zpráva bude dobrá a já ji unesu.
Prognóza však nejistá, objevila se cysta.
Počkejte si pět měsíců, snad si budu jista.

Stále jenom pilulky to mě moc neláká,
Vždyť vy ze mě uděláte úplného feťáka.
Ale páni lékaři, než mé neduhy budete mýtit,
budu už z těch rentgenů, jak vánoční strom svítit.