Ako ta mam chapat, ako mam sa rozhodnut, ked sluby su sluby, no skutky, nikde, ja nie som ta co sa rada hraje, ja som ta co ju rani vsetko stale, chcem Ta poprosit, neklam hlavne sameho seba, pretoze teba to bude boliet viac ako mna.
Uz naozaj neviem, kde sa pohybovat na zemi mam, neviem kde lasku stretnut sa da, ved ja nechcem cehlicku zlatu, ja chcem lasku tu mocnu krasu, cas mi odpoved neda, stale niekam uteka, asik by som mala ist za hviezdami, ukazu mi cestu pred nami.
Romance v úplném vzezření měsíce, důkazem lásky polibků tisíce. Polibky vstřebáváš svou sladkou kůží, vyskládám na tebe nespočet růží. Tisíce polibků plus nespočet růží, měsíce plynou a týdny krouží. Krouží a točí se měsíce v roky, toužím v těch let...
K nohám ti dám celý svět, z toho světa každý květ. Z hromady květů cesty tvé vystlat, ze všech tvých světů anděly vyslat. Vyslat je na cestu, tam kudy kráčíš, na cestu ku městu, kde chůzí tančíš.
Růže je modrá a pěkně voní, neboť mluvím jen a jen o ní. Na tu já myslím nejradši, je to má sladká a nejsladší. Je to ta,kterou strašně miluji, a pro ni báseň spisuji. Moc se mi líbí, když jsem sám,hrozně mi chybí.