Anděl

V tom mém světě strachu a obcesí
jsem nevěděla,že v tobě anděl spí,
držíš mě nad vodou ve světě vděčnosti,
i když jsi trpěla tou mojí skepsi.

Těžký se rozhodnout zůstat nebo jít,
zbavit se strachu a věčným výlevům
ani nevíš,jak těžké je s pocity žít.
Jako vyhýbat se věčným výstřelům

Začalo se stmívat vlci začínají výt,
a já se zas ztrácím v jejich údolí,
snad mi zůstane odvaha a nechají mě být,
Ty o mně všechno víš,snad se naše cesty nerozdělí.

Vlci už o mně ví,ty mě neslyšíš,
to volání,že se neztratím,
že tu budu pořád s tebou i když odcházíš,
Tak tě snad ještě zastavím.

V tom jejich světě naději a ztrát
Trpělivost zůstává,oni čekají a hledají,
a já se jich ptám,jak o tebe se nebát,
jak zvládají to věčný čekání

Na svou kořist,kterou stále nemají,
a pak ztrádají, a já čekám až mi odpovíš,
někdy jsou výlevy,někdy je to zlí,
přesto doufám,že mi odpustíš.

Prosím zůstaň tu i když jsem taková,
A já své chyby znám,to světlo zhasíná,
Vlci už jdou spát,trpělivost se nevzdává,
celý rok tu se mnou stala.

A ty jsi anděl můj,možná odpovíš,
a možná taky ne,už zvladám líp,
ty pocity,kdy se nebavíš
a říkáš mi,nech mě taky žít

Tak tě nechám být
Pak odcházím a přicházím,
ale co ti můžu slíbit,
že tě nikdy neopustím.