Anděl potkal lásku..potkal tebe :-*

V nejtemnější noci
uprostřed jezera zlomených srdcí
uviděl uplakaný anděl cosi
snad to byl oheň co hoří

Vstala aby přistoupila blíž
přes závoj v očích moc neviděla
když šla setřela poslední ze svých slzí
aby se teplem z ohně zahřála

Teplo ohně vycházelo ze srdce
ze srdce člověka kterého znala
i když to vůbec nečekala
Amorův šíp jí zasáhl během malé chvíle

To teplo jí pohlcovalo
až jí každou žilou, tepnou i srdcem proudilo
ale ona se toho tepla i bála
už jednou se jiným teplem spálit nechala

Přestože věděla že je to oheň jiný než dřív
zakryla svou tvář před ním
odvrátila se a nechtěla se znovu podívat
utekla a vracet se k tomu ohni víc nechtěla

Když utíkala pukalo jí srdce
z jejích očí se po tváři nejedna slza zkutálela
věděla že je to špatné
ale tolik se bála..nebyla připravená

Věděla že chybu udělala
hned jí i litovala..
bylo jen pro ni težké to udělat
a věděla co strašlivého tím způsobila..co zničila a jak ublížila

Jak je to možné ani nevěděla
že dostala odpuštění a vrátit se zpět mohla
jak nesmírně byla vděčná
že ta velká chyba kterou učinila
jí byla naštěstí odpuštěna

Od té chvíle si přísahala
že strachu nikdy nedovolí ovládnout ji
bušení dvou spojených srdcí slyšet chtěla
a odmítla se ještě někdy strachu podrobit

Teď je v nebi i se svou láskou
spolu tam už navždy budou
spojené srdce jejich nikdo už neoddělí
Budou tam v nebi a ani smrt je nerozdělí