Bolest-zrada :(

Tak dlouho a přec,
tě stále v mysli mám.
Je to nekonečný boj,
potajmu si přiznávám.

Zamotals mi hlavu,
Už to trvá mnoho dní,
řekni mi ted ale pravdu!
Věříš že o tobě nekdo sní?

Zas ta myšlenka už to vzdát,
já ale říkám ne chci se ještě prát.
Koukám přes okno na zamračené nebe,
nehodlám žít už bez tebe.

Když jsem tě spatřila
byl den slunečný.
Já věděla,že k tobě patřím
byl to sen skutečný.

Myšlenky neodpluly daleko stále tu jsou,
zdržela je má hlava,
proto mi myšlenky na Tebe hlavou jdou...
TAKOVÁ ZRADA!!!
Zrada rozumu, přítele,
který zmateně říká ANO a pak zas NE!!

Proč chováš krásnou náklonnost,
v ohradě našeho světa?
Byla ode mě pitomost,
že jsem se tak moc spletla.

Vím, že jsme přátelé, co si namlouvám,
cítím se tak sama, a Ty nikdy nejsi sám...
Nenecháš mě chladnou,
když jsem s Tebou,
je mi fuk, že květiny vadnou,
jsem sama sebou!!!

Dokud si neuvědomíš, co vlastně chceš,
budu si muset postavit věž,
aby mě přešly ty myšlenky,
na šťastné konce z Popelky...

Není to láska, co cítím,
ale jsi pro mě víc než jen kamarád..
Proto je mi líto, když vidím,
že volnost je to, co máš rád...

Nejsem dost dobrá pro Tebe,
nebo snad Ty pro mě...
Žijeme v rozdílných světech...
Ty nepatříš mě a já nepatřím Tobě.....