Milión hvězd, na nebi jest,
jak možno zřít, co nemůžeme mít.
Chtít vlastnit, nádhernou zář,
je jako zničit, co zpravil hodinář.
Jitřenka půlnoci, neprahne po moci,
na cestu září, s úsměvem v tváři.
Važme si toho, co máme,
planetu vesmírnou,
milujme to, co je nám známé,
neboť brzy bude to jen vzpomínkou.
jak možno zřít, co nemůžeme mít.
Chtít vlastnit, nádhernou zář,
je jako zničit, co zpravil hodinář.
Jitřenka půlnoci, neprahne po moci,
na cestu září, s úsměvem v tváři.
Važme si toho, co máme,
planetu vesmírnou,
milujme to, co je nám známé,
neboť brzy bude to jen vzpomínkou.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jen zbožné přání
Kéž bych mohla znovu cítit, tvůj smích, jak taje mi ve dlaních, jak krásně bílý ...
Sonet
Rody jež nenávist spojuje, překonat to nedokáže nikdo z nich, a srdce jež s nená...
Skleněné slovo
Slova nejsou střelné zbraně, srdce nemohou proklát vám, však jiného léku není n...
Kéž bych mohla znovu cítit, tvůj smích, jak taje mi ve dlaních, jak krásně bílý ...
Sonet
Rody jež nenávist spojuje, překonat to nedokáže nikdo z nich, a srdce jež s nená...
Skleněné slovo
Slova nejsou střelné zbraně, srdce nemohou proklát vám, však jiného léku není n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva