Ještě tě cítím ve svém náručí,
i když už jsi dávno pryč,
nejsem ten, co srdci poručí,
kdo drží v ruce z rozumu bič.
Moje mysl, jak zápas v koloseu,
kde cit proti rozumu o život bojuje,
až zesne - pochován v mauzoleu,
zalezu bez něj zraněný do sluje.
Každá prohra vyryje vrásky,
ať rozum, či city ztratíš,
za trošku pravé a čisté lásky
nikdy dost Bohu nezaplatíš.
i když už jsi dávno pryč,
nejsem ten, co srdci poručí,
kdo drží v ruce z rozumu bič.
Moje mysl, jak zápas v koloseu,
kde cit proti rozumu o život bojuje,
až zesne - pochován v mauzoleu,
zalezu bez něj zraněný do sluje.
Každá prohra vyryje vrásky,
ať rozum, či city ztratíš,
za trošku pravé a čisté lásky
nikdy dost Bohu nezaplatíš.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tiché rozjímání
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Smutné kapky
Ze starého kohoutku kapky smutně padají, náhodou poznal jsem, že chutnají slaně,...
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Smutné kapky
Ze starého kohoutku kapky smutně padají, náhodou poznal jsem, že chutnají slaně,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva