Lásko

Do našeho setkání,
život v tmavé síni.
Ani láska, ani soucit,
všude tmavé stíny.

Přišlas jako vchod,
do uzavřených dveří.
Přišlas jako klíč,
kterým je lze otevřít.

Přišlas jako naděje,
že vše může být lepší.
Přišlas jako anděl,
který mi přines štěstí.

I když to byl velký krok a cesta do neznáma,
po pár vteřinách smě mně znala líp než já sebe sama.
Otevřela jsi mi, ty dveře do neznáma
a já právě v tuhle chvíli, věděla žes ta pravá.

Všechny moje myšlenky, celý den hned po probuzení,
byly všechny o tobě, i všechno moje snění.
Tvým jménem byla naplněna, celá moje mysl,
v tu chvíli život bez tebe, už neměl žádný smysl.

V tu chvíli moje srdce, propadlo jenom tobě,
své city dále neskrývám, už nenosím je v sobě.
Jen s tebou lásko prožívám, ten zvláštní pocit štěstí,
kdybych mohla, chtěla bych ti, modré z nebe snésti.

To nejkrásnější pro mně bylo, hvězd naplněné nebe,
lásko moje nejzlatější, už miluji jen tebe.
To ty jsi moje hvězda, nejkrásnější z oblohy,
to ty jsi moje vzácné zlato, na konci duhy.

Lásko moje sladká, milovaná, už jenom moje jsi.
V dobré časy, i ty špatné, prostě navždycky.
Od té doby co se známe, je krásný každý den.
Od doby co miluji tě, můj život stal se krásným snem.