Lesní kráska

V jarním dešti ladně tančí,
občas možná trochu jančí.
Slzy suší slunce zář,
závoj zakrývá jí tvář.

Tajemná jak víla lesní,
občas taky trochu běsní.
Sny,co v noci probouzí,
ničemu se nevzpouzí.

Má ráda,to co ty,
chceš ochutnat její rty.
Nocí dlouhou chceš ji vést,
hlavu svou sis nechal splést.

Vášnivou noc s tebou stráví,
přijdeš si pro ní ten pravý.
Ráno smutné probuzení,
vedle tebe nikdo není.

Živý sen,
či víla lesní.
Nový den,
zas bouře běsní.

Po krásné víle toužíš dál,
za další noc s ní bys cokoliv dal.
Srdce teskní po ní víc,
chceš zas hladit její líc.

Dny se v roky promění,
zas vidíš to stvoření.
Krásnější než kdy dříve,
uvnitř dřímá divé zvíře.

Tělo jak bohyně,¨
v roztodivné krajině.
Láká tě blíž,
za zlatou mříž.

Překonej touhu,co táhne tě k ní,
čekal jsi až příliš dní.
Poslední úsměv věnuje ti,
a zmizí v lese vzápětí.