Ruce rozpřáhni a do větru zapři se,
na chvíli staň se sivou holubicí,
krajinu nádhernou máš jako na míse,
pod tebou se plahočí zmrzlí koledníci.
Večer pak vrať se mi, okno máš dokořán,
fantazii ve verších přineseš mi v psaníčku,
a než pak společne půjdeme do hajan,
rád ti po zhasnutí zabroukám písničku.
na chvíli staň se sivou holubicí,
krajinu nádhernou máš jako na míse,
pod tebou se plahočí zmrzlí koledníci.
Večer pak vrať se mi, okno máš dokořán,
fantazii ve verších přineseš mi v psaníčku,
a než pak společne půjdeme do hajan,
rád ti po zhasnutí zabroukám písničku.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tiché rozjímání
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva