Přiznání

Jak jen mám Ti říct, že svědomí mě tíží?
Snad dokážu se nadechnout a všechno Ti povím.
Nechci být ta, co Ti někdy ublíží,
ale jak mám začít, tak nějak ted nevím..

Chtěla jsem být upřímná, ale pár dní nejsem
něco ve mě dlouho dřímá a snad pochopíš to časem.
Už nemůžu dál lhát, chci Ti všechno říct.
Máš právo pravdu znát a já toužím roucho lháře svlíct. :

KDYŽ DO OČÍ SE TI PODÍVÁM
PODLOMÍ SE MI KOLENA,
V NOCI PO TMĚ CHODÍVÁM
A CÍTÍM SE TAK ZMATENÁ.

K POLŠTÁŘI SE OTOČÍM
A HLEDÁM TVOJÍ TVÁŘ,
PROČ TU NEJSI NETUŠÍM,
MOJE SNY UŽ ZNÁŠ..

JEN MOŽNÁ JÁ DO TĚCH TVÝCH NEPATŘÍM
A TVOJE SRDCE JINÁ OBÝVÁ..?
PAK ZÁMEK NA ÚSTA SI OPATŘÍM
PROTOŽE NIC JINÉHO MI NEZBÝVÁ.

O NIC VÁŽNÝHO NEMĚLO TU JÍT,
JESTLI JSEM TĚ ZKLAMALA-LITUJU,
ALE POCHOP, ŽE STOU LŽÍ SE DÁ TĚŽKO ŽÍT..
NEMŮŽU ZA TO, ŽE TĚ MILUJU.