Sbohem lásko

Když jsem opuštěný, osamělý, úplně sám,
jen své vzpomínky mám,
na chvíle, které navždy si uchovám.

Cítím chlad, smutek a samotu,
co stalo se, že nevídáme se takovou dobu,
proč ty krásné chvíle již nebudeme přožívat znovu?

Proč žít život, když jsem sám?
Proč snažím zachránit se útěkem ze samoty?

Prázdno, chlad a smutek mi není cizí,
denně potkávám tolik osamělých lidí,
myslíš, že o mém utrpení vědí?

Proč bojím se tolik, že zůstanu sám?
Nevzdávám to, zkouším hledat dál,
myslíš, že šťastný konec to má?
čeká tě však pravda nemilá.

Život smutný, plný samoty,
proč žiju ho, když tu chybíš ty.
Viděla jsi ve mě co ostatní ne,
má kamená tvář před tebou nic neskryje.

Navždy v mém srdci díra zůstane,
díra v hrudi, která neuvěřitelně bolí.
dutina v srdci, která se již nezahojí.

V tvém životě však jiný místo má,
Sbohem má lásko jediná.