SLZA
Já s husarem jsem včera seděl
u číše punšové,
v dál na cestu jsem mlčky hleděl.
mrak těžký v duši své.
"Proč pohled tvůj tu cestu honí?"
můj junák vědět chtěl:
"dik Bohu, ještě's přátel po ní
ty nevyprovázel."
Já, těžkou hlavu schýliv k hrudi,
dím jemu, duse hlas:
"Svět, husare, mě bez ní nudí!...
jsem vzdych' a umlk' zas.
Slz hrášek chvěl se na okolku
mých řas a skanul v číš.
"Ty, chlapče, oplakáváš holku?"
vzkřik', "že se nestydíš!"
"Mlč, husare! Ach, mně to nedá!...
co žal, ty sotva víš!
vždyť jedna slza stačí - běda! -
by otrávila číš!"
Alexandr Puškin
PeopleSTAR (1 hodnocení)