Snad víš

Znám každé zákoutí Zvého těla,
snad kdybych ještě jednou líbat jej směla.

Znám dokonale Tvé rty,co líbají tak krásně,
jsem zamilovaná,možná proto skládám básně.

Znám každý Tvůj úsměv,každný tvůj hlas,
jsem sama-bez Tebe,tečou mi slzy zas a zas.

Znám každou náladu Tvou,
jak dobrou tak i tu zlou.

Znám všechny Tvý slova,
přeji si od nich slyšet to "miluji tě" znova.

Už nejsme jen svoji,
všechno je v hnoji.

Byla v tom bevěra a lhaní,
přitom každý Tvůj pohled mě ukrutně raní.

Byla jsem zlá,možná pořád jsem,
ale být s Tebou je můj jediný sen.

Chápu teď jseš její,
je spoustu lidí co Vám to přejí.

Já Vám v tom nebráním,
a možná už trochu přeháním.

Svitla tu naděje,ležíš tu se mnou,
jen se ptám,proč nejsi s dívkou svou.

Mlčíš jen mě vášnivě svádíš,
a sám asi víš,že do záhuby pádíš.

Ve víru vášně těžko se zkrotíš,
podvedl jsi v tom je ta potíž!

Hlavou se ti hodní miliony myšlenek,
však tak štastně vipadáš na venek.

Ty .. klameš tělem "zlato",
můžeš si sám za to!

Teď scházíš se se mnou dál,
a už máš důvod aby jses bál!

Obě chceme stejné-po Tobě lásku,
ne falež,ne lež,ne pitomou sázku.

Je na Tobě jak se zachováš,
je na Tobě které své srdce naplno dáš.

Teď rychle si uvědom co vlastně chceš,
jen nenech si radit-mohla by to být lež.

Tenhle příběh nemá konec,čeká na ten vlastní,
je to na Tobě "lásko" jestli budeme štastní!