To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri
A Beatrici nepatří ani tyto sloky; obracejí se k jedné z těch, jež měly jako štít zakrývat jeho pravé city
Ach, Fialko, jež ses mi objevila
jak obraz lásky náhle před očima,
polituj srdce, v němž tvá rána dřímá,
jež zmírá touhou, kterou jsi je zpila.
Tys, Fialko, tak plná božské krásy,
že jsi mě jejím plamenem a třpytem
zažehla na potkání;
a pak jsi vzbudila svým vroucím citem
naději, jež mě vždycky znovu spasí —
stačí tvé pousmání.
Nechtěj však, abych spoléhal jen na ni,
spíš pohleď na touhu, v níž hořím zcela:
vždyť tolikrát už ta, co otálela,
pak litovala muk, jež způsobila.
PeopleSTAR (0 hodnocení)