To sladké jméno Beatrice Dante Alighieri

Ale ta nová služba způsobila, že mu jeho nejšlechetnější paní odepřela pozdrav; a tu v žalu napsal balatu, jak mu to poručil jeho pán a vládce Láska

Má balato, jdi Lásku vyhledat
a předstup s ní, mým pánem, před mou paní,
ať pohovoří spolu bez meškání
O tom, co máš svým veršem omlouvat.

Tys, balato, tak líbezná a vlídná,
že můžeš kamkoliv
i bez průvodce, stačí, abys chtěla.
Chceš-li však jít vždy bezpečná a klidná,
vyhledej Lásku dřív,
bylo by líp, kdyby tě provázela:
ta, za níž jdeš, aby tě vyslyšela,
je zdá se mi teď na mne rozhněvaná,
a kdybys před ní předstoupila sama,
mohla by spíš tě špatně přivítat.

Jakmile přijdeš se svou písní za ní,
popros ji o soucit
a potom pověz v sladkém rozechvění:
„Ten, co mne poslal za vámi, má paní,
by vás chtěl poprosit
o trochu sluchu - a pak odpuštění.
Je zde i Láska, ta, co tolik mění
tou vaší krásou zvenčí jeho rysy:
teď víte už, proč vzhlížel k jiné kdysi,
i když byl uvnitř stejný napořád.“

A řekni: „Paní, jeho srdce bylo
tak věrné celý čas,
že je vám k službám všemi myšlenkami:
patří jen vám a nikdy nezradilo!“
A uveď na důkaz
svědectví Lásky, že to není lhaní,
a nakonec se skromně obrať na ni
s prosbou, ať vzkáže, abych umřel brzy,
jestli ji snad to odpuštění mrzí,
a uvidí, že poslechnu, a rád.

A než zas půjdeš, řekni ještě Lásce,
jež má klíč k soustrasti
a jež to všechno paní nejlíp poví:
„Pro ty mé sloky, které zní tak sladce,
zůstaň tu ještě s ní
a hovoř o něm, o svém otrokovi,
a odpustí-li, jata tvými slovy,
ať dá mu vlídnou tváří znát klid zbraní.“
A teď, má milá balato, jdi za ní,
jestli už chceš, a se ctí se mi vrať.