Přepadalo ho však od té chvíle tolik nejrůznějších myšlenek, že nevěděl, kterou cestou se dát
Mé myšlenky jsou teď tak rozpolceny,
třebaže všechny mluví o Lásce:
jedna té její vládě pořád chce,
jedna v ní vidí jenom poblouznění,
jedna mě sladce žene do naděje,
jedna mě nutí často slzy lít -
a shodnou se jen v prosbách o soucit,
stiženy strachem, jímž se srdce chvěje.
A tak už nevím, kterou z nich mám volit:
chci psát a nevím, o čem vlastně psát,
a v tomto zmatku žiji napořád.
A pokud je chci všechny upokojit,
nezbývá mi než prosit o milost
svou nepřítelku paní Útrpnost.
Mé myšlenky jsou teď tak rozpolceny,
třebaže všechny mluví o Lásce:
jedna té její vládě pořád chce,
jedna v ní vidí jenom poblouznění,
jedna mě sladce žene do naděje,
jedna mě nutí často slzy lít -
a shodnou se jen v prosbách o soucit,
stiženy strachem, jímž se srdce chvěje.
A tak už nevím, kterou z nich mám volit:
chci psát a nevím, o čem vlastně psát,
a v tomto zmatku žiji napořád.
A pokud je chci všechny upokojit,
nezbývá mi než prosit o milost
svou nepřítelku paní Útrpnost.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Hrníček k obědu
Dnes jsem měl k obědu hrníček od medu. Zítra bude posvícení - nad podšálek totiž...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Bylo snad pozdě Já přece vešel. Bylo snad pozdě, bylo snad pozdě, ale já vešel....
Nebyl tam les
Skákal pes, nebyl tam les ani zelená louka. Všiml si toho, to není v poho, jako ...
Dnes jsem měl k obědu hrníček od medu. Zítra bude posvícení - nad podšálek totiž...
Života bído, přec tě mám rád Fráňa Šrámek
Bylo snad pozdě Já přece vešel. Bylo snad pozdě, bylo snad pozdě, ale já vešel....
Nebyl tam les
Skákal pes, nebyl tam les ani zelená louka. Všiml si toho, to není v poho, jako ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva