Vím.

Taková to byla láska? Tahle jsi to cítil?
Teď je ti vše jedno, vůbec se nesnažíš.
Jeden den v depresi a to je všechno?
Za víc ti nestojím, to už jsi zapomněl leccos.

Chtěla bych snahu, chtěla bych zájem,
ale vím, že takhle se chováš právem.
Chápu to, je to tak lepší,
ale nemůžu se zbavit pocitu, že lžeš mi.

Říkal jsi jak mě miluješ, jak je to výjimečný,
a přitom tě teď v představách vídám s jinou v náručí.

Jaks mi to mohl udělat? Vážně to bylo tak hrozný?

Každý na tom má podíl, každý má svou chybu.
Tak prosím, řekni mi, proč já nemůžu jít dopředu.

Myslela jsem, že budeš jiný.
Sám si říkal, ať tě neházím do jednoho pytle s ostatními.
Ale já to udělala, nic jiného neumím.
Možná proto pokazilo se to, ale pravdu vím.

Vím, že bude další kapitola, další strany, další slova.
Měj se hezky, zapomeň na mě,
očividně to nechceš zažít znova.