Jsou temné dny, kdy za objetí
dal bys vše, co je ti drahé,
na tiché dveře klepeš potřetí,
v hlavě myšlenky polonahé.
S uchem na dřevě rozpraskaném,
modlíš se i za náznak pozvání,
schovaná, jak kvítek za balvanem,
tiše posloucháš mé šeptání.
dal bys vše, co je ti drahé,
na tiché dveře klepeš potřetí,
v hlavě myšlenky polonahé.
S uchem na dřevě rozpraskaném,
modlíš se i za náznak pozvání,
schovaná, jak kvítek za balvanem,
tiše posloucháš mé šeptání.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tiché rozjímání
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
Pošmourný podzim v mlhách se halí, věnec v podpaží nesu na dušičky, už se tu ne...
Ta z obrazu
Můzo z obrazu od Vincenta, ještě držíš v ruce slunečnici, nejen pro něj jsi jen ...
Láska na dluh
Ještě tě cítím ve svém náručí, i když už jsi dávno pryč, nejsem ten, co srdci po...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva