Zabil jsem tvou duši.

Když jsem tě poprvé spatřil ve svých očích,
ta touha, ta jiskra, ta naděje na lepší život,
a přitom strach, že tvůj svět zničím,
že tě ztratím.

Měl jsem strach, nutil tě dělat zlé věci,
být jako já a potom se to stalo.
Přišla noc, která vše změnila.

Viděl jsem tě spát, v té bílé peřině,
hladil jsem tě po tváři a myslel na to,
jaký by byl svět bez Tebe.
Neviděl jsem nic, svět bez Tebe neexistuje.

Viděla si ve mě světlo, i když jsem byl ten temný, ten zlý.
Zabil jsem tě, zabil jsem to krásné v tobě.
Tu dívku, která se na mě vždy podívala, rozesmála,
stála při mě.

Dokázal jsem to, co jsem nechtěl,
zabil jsem tvoji duši, tu šťastnou dívku,
kterou si byla.
Chtěla si odemne slyšet jen to jedno,
a ani to jsem nedokázal...