Básničky
Alej těchto stromů v Japonsku roste,
pěkně voní a hezky kvete,
květy má narůžovělé,
je jich tam opravdu hodně...
pěkně voní a hezky kvete,
květy má narůžovělé,
je jich tam opravdu hodně...
Začal podzim, čas smutku zdá se být,
snad štěstí trochu chtěl bych mít.
Jen drobek, na kávovou lžičku poslat z hůry,
zahnat zpátky ze zla stvůry.
Nečekám už, nehledím v dál, bylo toho moc,
čeho jsme se bál.
Dnes ne, všech strach už vzal čas...
snad štěstí trochu chtěl bych mít.
Jen drobek, na kávovou lžičku poslat z hůry,
zahnat zpátky ze zla stvůry.
Nečekám už, nehledím v dál, bylo toho moc,
čeho jsme se bál.
Dnes ne, všech strach už vzal čas...
Je překrásný podzimní den,
sluníčko paprsky nás hladí,
dnes v noci zdál se mi sen,
jak se na chvíli ke mně, vrátilo mládí.
Pak s ránem tiše odešlo,
ani mi nedalo sbohem,
krátký byl sen, vše se do něj nevešlo
a sluníčko už nakukovalo oknem.
...
sluníčko paprsky nás hladí,
dnes v noci zdál se mi sen,
jak se na chvíli ke mně, vrátilo mládí.
Pak s ránem tiše odešlo,
ani mi nedalo sbohem,
krátký byl sen, vše se do něj nevešlo
a sluníčko už nakukovalo oknem.
...
Stříhali mne kdysi dohola
Coby malého chlapečka.
Scéna jako z Kainara
Už je to dávno za náma.
Vzpomínka novější se maně vtírá:
Holička mne stříhá,
Je mladá a žádoucí.
Odešla do pekel horoucích
Do nepaměti pekel.
Počkejte, že nepamě...
Coby malého chlapečka.
Scéna jako z Kainara
Už je to dávno za náma.
Vzpomínka novější se maně vtírá:
Holička mne stříhá,
Je mladá a žádoucí.
Odešla do pekel horoucích
Do nepaměti pekel.
Počkejte, že nepamě...
Este raz by som chcela byt tam,
kde sme sa spoznali,
este raz chcela by som vratit nas,
ked sme sa radi mali,
este aspon jediny krat,
skusit vratit cas,
este jediny krat,
zapalit plamen v nas.
kde sme sa spoznali,
este raz chcela by som vratit nas,
ked sme sa radi mali,
este aspon jediny krat,
skusit vratit cas,
este jediny krat,
zapalit plamen v nas.
Na zemi leží spadlý list,
je poblíž více takovýchto míst,
list je to Javoru,
je tedy z kanadského stromu.
Listy jsou i opodál,
já pokračuji cestou dál,
listů je tady celkem hodně,
já už vidím se doma,v rodném domě.
je poblíž více takovýchto míst,
list je to Javoru,
je tedy z kanadského stromu.
Listy jsou i opodál,
já pokračuji cestou dál,
listů je tady celkem hodně,
já už vidím se doma,v rodném domě.
Na vršku stojí kostelík
okolo něj se nachází lesík
je vidět na něj z dálky,
nedaleko něj se jede do vsi.
Ptáci na něj z nebes shlížejí,
někdy se tam lidé modlit chodějí,
je to taková hezká kaple,
nejde se tam však dostat rychle....
okolo něj se nachází lesík
je vidět na něj z dálky,
nedaleko něj se jede do vsi.
Ptáci na něj z nebes shlížejí,
někdy se tam lidé modlit chodějí,
je to taková hezká kaple,
nejde se tam však dostat rychle....
Každý večer ti čtu pohádky
a ty je rád posloucháš.
Pro kytičku zaběhneš do zahrádky
zpěvu ptáčků nasloucháš.
Tam na stromě hnízdečko mají
maminka jim také pohádky vypráví
jako dětem i jim se sny zdají
a ráno je sluníčko pozdraví.
Prohřeje...
a ty je rád posloucháš.
Pro kytičku zaběhneš do zahrádky
zpěvu ptáčků nasloucháš.
Tam na stromě hnízdečko mají
maminka jim také pohádky vypráví
jako dětem i jim se sny zdají
a ráno je sluníčko pozdraví.
Prohřeje...
Naposled svítá, poslední parsek slunce kreslí na tvou tvář,
jen jeden z mnoha ? ne, poslední...
Možná nevěříš, ale je to tak,
nebude slunce, jen tmavý, černý mrak.
Rád bych věřil a řekl, že to pravda není
lidé se ve skutečnosti strašně rychle mění...
jen jeden z mnoha ? ne, poslední...
Možná nevěříš, ale je to tak,
nebude slunce, jen tmavý, černý mrak.
Rád bych věřil a řekl, že to pravda není
lidé se ve skutečnosti strašně rychle mění...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva