Básničky
Škola je krásná,
škola je boží,
jenom když padá,
jenom když hoří.
škola je boží,
jenom když padá,
jenom když hoří.
Jen se něco stane ctností
a již je to minulostí.
Jen se něco stane v zlosti,
vrátíš se do přítomnosti.
Ctnosti se však stále nosí,
o zlosti dále neprosí.
a již je to minulostí.
Jen se něco stane v zlosti,
vrátíš se do přítomnosti.
Ctnosti se však stále nosí,
o zlosti dále neprosí.
Píši ti na cestě svojí,
prozatím bez cíle,
verše po dnes nás pojí,
píši je pro tebe, motýle.
Jsi vzácnější než leckterý
a hezčí než většina,
jako muž dávno vysněný,
milenců lože tvá mýtina.
Padly z nebe pokrývky,
halí hříšná místa se...
prozatím bez cíle,
verše po dnes nás pojí,
píši je pro tebe, motýle.
Jsi vzácnější než leckterý
a hezčí než většina,
jako muž dávno vysněný,
milenců lože tvá mýtina.
Padly z nebe pokrývky,
halí hříšná místa se...
K Zeyerově „Písni litevské“
Spala jsem a nespala,
spala-li, tož málo,
celou noc se, miláčku,
o tobě mi zdálo.
Že jsme spolu vyjeli,
na běloučkém koni;
vesele, ó vesele
zněly z dálky zvony.
Tam k našemu kostelu
kvetla cesta hlohe...
Spala jsem a nespala,
spala-li, tož málo,
celou noc se, miláčku,
o tobě mi zdálo.
Že jsme spolu vyjeli,
na běloučkém koni;
vesele, ó vesele
zněly z dálky zvony.
Tam k našemu kostelu
kvetla cesta hlohe...
XLII. Portréty milenek
V mužském boudoiru, totiž v kuřárně náležející k elegantní krčmě,
pokuřovali a popíjeli čtyři muži. Nebyli vlastně ani staří, ani mladí,
ani hezcí, ani oškliví; ale ať staří nebo mladí, měli onu distingovanost,
kterou nelze nepoznat, c...
V mužském boudoiru, totiž v kuřárně náležející k elegantní krčmě,
pokuřovali a popíjeli čtyři muži. Nebyli vlastně ani staří, ani mladí,
ani hezcí, ani oškliví; ale ať staří nebo mladí, měli onu distingovanost,
kterou nelze nepoznat, c...
Do školy my chodíme,
zatím si tam hrajeme,
učitelku zlobíme,
ale my to spravíme.
S kamarády mluvit dá se,
ale učitelka křičí zase,
dá nám zvláštní cvičení,
vidí jenom hemžení.
Druhý den dá písemku,
naštěstí mám tahák jako klíčenku.
...
zatím si tam hrajeme,
učitelku zlobíme,
ale my to spravíme.
S kamarády mluvit dá se,
ale učitelka křičí zase,
dá nám zvláštní cvičení,
vidí jenom hemžení.
Druhý den dá písemku,
naštěstí mám tahák jako klíčenku.
...
Jitřenka, hvězda ranní
co přivolává svítání.
Ona první vítá nový den,
a posílá nesmělé
sluneční paprsky do oken.
Pak se sama z oblohy ztrácí,
vždyť zavazet slunci se nevyplácí.
Aspoň se to tak o ní říká,
však pravda to vlastně není.
Ta romanti...
co přivolává svítání.
Ona první vítá nový den,
a posílá nesmělé
sluneční paprsky do oken.
Pak se sama z oblohy ztrácí,
vždyť zavazet slunci se nevyplácí.
Aspoň se to tak o ní říká,
však pravda to vlastně není.
Ta romanti...
Když jsme prvně sami byli,
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi ře...
bylo to jak sen:
jaro snilo, nebe snilo
— a já celý den.
V noci jsem si vzpomínala
na pěšinku jen,
tam, kde kvetly modré zvonky,
pomněnky a rmen.
Na pěšinku, kde jsi stanul,
čet v tom zraku mém,
kde jsi ře...
Oheň doutná
Oheň hoří
Oheň pálí a ničí
Pro potěšení žháře
Plamínky v očích
Oheň v srdci
Hoří ...
Hoří ...
Pomalu přikládej
Ať udržíš to
VĚČNÉ SVĚTLO
Oheň hoří
Oheň pálí a ničí
Pro potěšení žháře
Plamínky v očích
Oheň v srdci
Hoří ...
Hoří ...
Pomalu přikládej
Ať udržíš to
VĚČNÉ SVĚTLO
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva