Básničky
Tak často v podvečer sním v komnatě své sám
O lásce, o níž vím, že nepřijde mi ani,
Jež prudce schvátí mne, jíž navždy podléhám,
Jež vichrem prožene se dnů mých zmlklou plání,
O lásce, jež rve tlum mých marných nadějí,
Jak vichr větve rve, když v mrtv...
O lásce, o níž vím, že nepřijde mi ani,
Jež prudce schvátí mne, jíž navždy podléhám,
Jež vichrem prožene se dnů mých zmlklou plání,
O lásce, jež rve tlum mých marných nadějí,
Jak vichr větve rve, když v mrtv...
(neznám autora)
Stromy všude míří k nebi.
Kořeny však pevně
drží se své země.
Řeky všude tečou k moři.
Z lesů, z hor a strání
tečou bez přestání.
Všude pod nohama žije hlína.
A nikdy neumírá
a nikdy neusíná.
Židle vždycky patří ...
Stromy všude míří k nebi.
Kořeny však pevně
drží se své země.
Řeky všude tečou k moři.
Z lesů, z hor a strání
tečou bez přestání.
Všude pod nohama žije hlína.
A nikdy neumírá
a nikdy neusíná.
Židle vždycky patří ...
Talíř plný, mělký i velký, jak si své splní.
Malíř kreslí, jestli lesky hloubit v mísu
a zdobit věci smyslu, v kleci obrysů.
Mísa získá místa jistá, tvary nese,
v kázni vlastní se dary snese,
tak i básní zasní se.
Malíř kreslí, jestli lesky hloubit v mísu
a zdobit věci smyslu, v kleci obrysů.
Mísa získá místa jistá, tvary nese,
v kázni vlastní se dary snese,
tak i básní zasní se.
Ještě mně naděje zbývá,
že mě jednou potkáš.
Člověk občas touhy mívá
a ty život můj - štěstím protkáš.
Pak už se nemusím bát,
že se bude život na mě mračit,
ale přesto - leccos se může stát,
zatím mně musí, málo stačit.
Se sluníčkem se r...
že mě jednou potkáš.
Člověk občas touhy mívá
a ty život můj - štěstím protkáš.
Pak už se nemusím bát,
že se bude život na mě mračit,
ale přesto - leccos se může stát,
zatím mně musí, málo stačit.
Se sluníčkem se r...
Bývala
při té její kráse
milenců okolo ní hromada.
Pod srpem času Eliška však shrbila se
a netušila,
že už není vše už jako zamlada.
Až věrné zrcadlo jí prozradilo zvadlé rysy,
a výraz jiný, nežli býval kdysi.
Eliška vykřikla
a málem upadla:...
při té její kráse
milenců okolo ní hromada.
Pod srpem času Eliška však shrbila se
a netušila,
že už není vše už jako zamlada.
Až věrné zrcadlo jí prozradilo zvadlé rysy,
a výraz jiný, nežli býval kdysi.
Eliška vykřikla
a málem upadla:...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva