
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Vím že nikdy tě nenajdu,
vím že už musím nechat to jít,
věřila jsem tolik času,
jsem unavená nechám to být,
nevěděla jsem že je to tak těžké,
věřit člověku, když je na dně,
proč jsem zas věřila,
zas jsem zrazená ostala,
v tomto světě snad...
S tebou v poušti,
s tebou v žízni,
s tebou v lese tamarindů,
tam teprve leopard volně vydechne!
Život ti nabízí tolik radostí,
tak se je chytit snaž!
Ale je pln i častých starostí
a ty ze své mysli - rychle smaž!
Projdi se po louce i lesem,
zavzpomínej na krásné chvíle,
jinak si delší dobu starosti nesem,
tak ať jsou raději vzdáleny míle....
Zaťukal někdo na dveře.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Jaro to nemohlo být,
je podzim již.
Láska to nemohla být,
ta neodešla.
Hlas pravil mi: Neotvírej!
Zaťukal někdo po druhé.
Hlas pravil mi: Otevři, otevři!
Snad je to pozdrav z dale...
Tikot budíku, déšť na střeše
tu po vzniku, než nařeže své.
Ticho a pak záblesk, hrom sveden,
příchod, zlom, jak za trest z nebe.
A již lije i tlakem bije,
aniž ví, že pří je svým znakem.
Divé noci, divé noci!
S tebou být
byly by ty noci
naší rozkoší!
Pro srdce v přístavu
je zbytečný vítr,
k čemu kompas,
k čemu mapy!
Loďka pluje rájem —
ach, moře!
Jen v tobě zakotvit
dnes v noci!
Já ze dvou číší piji lásky víno,
ty číše, to jsou krásné oči tvé,
líbám ty rty a tělo milenčino,
ve svitu luny je tak mámivé...
Něžně se svíjí jako tělo hadí,
já krásou jeho jsem teď okouzlen,
dotýkam se jej, zpočátku jen kradí,
vždyť v náruči m...
Jsou v Jižní Americe sopky
a na Sicílii,
leč podle mého zeměpisu
jsou také sopky blíž.
Láva se kdykoli z nich řine,
chuť zlézt mám jejich svah
a zahledět se do kráteru —
ten Vesuv v sobě mám.
V září, když kořen v zemi uhnije
a podzim píská na psí kost,
po stepi vítr žene katránový keř.
Uťatá hlava letí po větru
a je mi úzko, je mi skoro k pláči,
najednou nevím,
jestli k smrti stačí
odhodit křivou šavli,
volat: Neudeř!
V zář...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc