Básničky
Potůček jak stužka tenoučká,
do louky rozkvetlé hozená,
bublá si a je tak tichoučká,
jakoby právě byla zrozená.
Začíná vyprávět ten příběh dávný,
zdá se, že všechno odnesl čas.
Život, ten není ani trochu snadný,
nenávist, zlobu, tu musíš objevit...
do louky rozkvetlé hozená,
bublá si a je tak tichoučká,
jakoby právě byla zrozená.
Začíná vyprávět ten příběh dávný,
zdá se, že všechno odnesl čas.
Život, ten není ani trochu snadný,
nenávist, zlobu, tu musíš objevit...
Perly se třpytí v trávě,
ne - to nejsou perly, ale slzy.
Najednou dochází ti právě,
že rozloučit musíme se brzy.
Nikdy už nepohlédneš s radostí
na květy v trávě a modré nebe.
Tvůj život naplní se jen starostí,
marně budeš hledat lásku vedle sebe...
ne - to nejsou perly, ale slzy.
Najednou dochází ti právě,
že rozloučit musíme se brzy.
Nikdy už nepohlédneš s radostí
na květy v trávě a modré nebe.
Tvůj život naplní se jen starostí,
marně budeš hledat lásku vedle sebe...
Věčně zpívají lesy,
tu krásnou lásky píseň.
Víly pořádají své plesy
a do duše se vkrádá tíseň.
Přichází tichá a klidná noc,
rozprostře své tmavé stíny,
Ty nevíš, jak chtěla bych moc,
odpustit všechny tvoje hříchy.
Každý večer na polštář u...
tu krásnou lásky píseň.
Víly pořádají své plesy
a do duše se vkrádá tíseň.
Přichází tichá a klidná noc,
rozprostře své tmavé stíny,
Ty nevíš, jak chtěla bych moc,
odpustit všechny tvoje hříchy.
Každý večer na polštář u...
Chybíš mi, už strašně moc,
myslím na Tebe každičkou noc.
V posteli mám místo, místo, které je tvé,
volné dokud nepřijdeš zůstane.
A teď k srdci, k tomu orgánu,
co někdy dostane velkou ránu.
To srdce patří jenom Tobě,
ale někdy je mu i "blbě"....
myslím na Tebe každičkou noc.
V posteli mám místo, místo, které je tvé,
volné dokud nepřijdeš zůstane.
A teď k srdci, k tomu orgánu,
co někdy dostane velkou ránu.
To srdce patří jenom Tobě,
ale někdy je mu i "blbě"....
Oceán bouří, nikomu klidu nedá,
jak se skořápkami s čluny rybářů si hraje.
Kvílí, sténá, hučí, černé vlny zvedá,
to král moří nedovolí, by rybáři dospěli kraje.
Nechce dát nikomu vůbec žádnou šanci,
k zrádným útesům všechny lodě nažene,
rozbouří ce...
jak se skořápkami s čluny rybářů si hraje.
Kvílí, sténá, hučí, černé vlny zvedá,
to král moří nedovolí, by rybáři dospěli kraje.
Nechce dát nikomu vůbec žádnou šanci,
k zrádným útesům všechny lodě nažene,
rozbouří ce...
Něžné vlny hladí pláž,
s bílými oblázky si tak hrají,
to vysoký maják drží stráž,
zkušení rybáři cestu však znají.
Vlny jen lehounce se bárek dotýkají,
líně a pomalu k pobřeží se blíží,
rybáři s nákladem ryb se potýkají
a únavou oči se jim klíží...
s bílými oblázky si tak hrají,
to vysoký maják drží stráž,
zkušení rybáři cestu však znají.
Vlny jen lehounce se bárek dotýkají,
líně a pomalu k pobřeží se blíží,
rybáři s nákladem ryb se potýkají
a únavou oči se jim klíží...
Odcházím od tebe s ranním rozbřeskem,
nezeptáš se ani, zda opět se vrátím.
Mou láskou jseš si až příliš jist
a vůbec netušíš, že sbohem ti dávám.
Sbohem a kdybychom se už více nesetkali,
věř, že přesto stále tě miluji.
Jen o něco dnes jsem moudřejš...
nezeptáš se ani, zda opět se vrátím.
Mou láskou jseš si až příliš jist
a vůbec netušíš, že sbohem ti dávám.
Sbohem a kdybychom se už více nesetkali,
věř, že přesto stále tě miluji.
Jen o něco dnes jsem moudřejš...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva