
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Jak je krásná Haná,
deštěm zulíbaná.
Jak je temné nebe,
jež se nad ní klene.
Jak jsou tichá pole
po těch mrtvých dole.
Jak strom jako v pěsti
třímá květ a štěstí
proti mrakům tmavým...
Ach, jak jej za to slavím!
/Divoké ...
Světlo naděje,
žhne v každém z nás.
Když jej zahlédneš,
tak si ho chraň,
je to záběr,
žádný klam,
jak najít sebe sám.
V dobách kdy každý skutek tvůj,
je rám,
jimž sis ujednal kam tě pustí dál,
musíš nést co jsi bral,
tak abys mohl stát...
V časech kdy se všechno sype,
je potřeba dopředu myslet,
jak v každém případě uspět.
Prospěch bližních tvých,
když jim odneseš z cesty stín,
by jste si byli blíž,
k pochopení křivd,
jež napraví všechny lži,
jako by došlo ke zbourání zdi,
kde s...
Proměň své city
v možnost mít čeho se chytit.
Buduj tam, kde z toho něco klíčí,
cesta zaječí,
z výhledy v paměti,
nestojí za snahu mého zápěstí.
Ať si je každý jak chce přátelský,
zbabělost nést své následky,
zametat za sebou novými záblesky,
...
Krajina lesní,
pole, louky v noci hvězdy
a celý vesmír.
Procházet se znovu vybudovanými stesky,
kde člověk vidí,
kdo se o své pozemky stará
a nepoužívá je jako hnojná stáda.
Pro své oči chtivé,
sází stromy všude kde je půda ladem,
strádá kraji...
Na cestě světem,
potkal jsem štěstí.
Bral jsem to letem,
snad se nevrhnu do neštěstí.
Poznal jsem tolik krás,
až z toho srdce bolí.
Ale na cestu, šel bych zas,
vždyť kolem je spousta luk a polí.
Na lukách květy voní,
v polích zraje obi...
Nechci se chlubit a mnoho zde mluvit. Moje básně jsou takový rap. Nemám to sepsaný a píšu to teď hned. Makám na tom mnoho let, někdy jsem chtěl změnit svět. Vedu amatérské tvůrčí psaní, chtěl bych oslovit třeba milou paní. A jezdit přímo za ní. I rád mám tohle psaní. Ka...
Na Vltavě se hnuly ledy:
Je to snad letos naposledy.
cos viděl, jak se rodí proud?
Kry plují jako mladé pěny,
hloubky se víří, rozbouřeny,
i břehy musí ucouvnout.
Je každé probuzení dravé,
ty kdy jsou vlajky třepotavé,
když do útoku velí ...
Beránek přiběhne ve chvilce,
bude mít růžové stužky,
až budeš usínat v postýlce,
chytneš ho za jeho růžky.
Tvářičkou k němu se přitulíš,
vlnu má hebkou a měkkou.
Až se tě maminka zeptá: Spíš?
budeš už za modrou řekou.
Ještě však očkám tvý...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc