Básničky
Plují obláčky po obloze,
kdo ví, kde nakonec skončí!
Nahoře - tam je jim blaze,
ale jeden s druhým se loučí.
Najednou je obloha bez mráčků,
teď zase zelenou má sluníčko,
kde najednou se vzalo tolik ptáčků?
Jen ten mrzout, mračí se maličko.
...
kdo ví, kde nakonec skončí!
Nahoře - tam je jim blaze,
ale jeden s druhým se loučí.
Najednou je obloha bez mráčků,
teď zase zelenou má sluníčko,
kde najednou se vzalo tolik ptáčků?
Jen ten mrzout, mračí se maličko.
...
Byl jsi tu
Ale ne pro mě
Byl jsi tu
Ale ne s mnou
Jsi tu
pro každou druhou
Jsi tu
když nemám čas
Budeš tu
pro svoje závazky.
Budeš tu
pro vůni peněz.
Škoda, že lásku
jsi nikdy necílit.
Ale ne pro mě
Byl jsi tu
Ale ne s mnou
Jsi tu
pro každou druhou
Jsi tu
když nemám čas
Budeš tu
pro svoje závazky.
Budeš tu
pro vůni peněz.
Škoda, že lásku
jsi nikdy necílit.
Jsi blázen!
A proč?
Že píšeš básně!
Nejen pro tvé "kvoč",
ale i krásně.
Toho se nenajíš,
to nevíš?
Člověk není živ jen chlebem.
A čím ještě, deštěm?
I nebem.
Jsi blázen!
A ty si jdi na bazén!
A proč?
Že píšeš básně!
Nejen pro tvé "kvoč",
ale i krásně.
Toho se nenajíš,
to nevíš?
Člověk není živ jen chlebem.
A čím ještě, deštěm?
I nebem.
Jsi blázen!
A ty si jdi na bazén!
Na vesnických dožínkách při tanci,
zábava veselá a často divoká.
Poprali se o děvče chlapci,
oba z nich monokl u levého oka.
Dívka na ně udiveně zírá,
dva stejní bratři to šokem vytočí.
Který z nich Jan a který Jíra,
ještě monokl u stejných očí....
zábava veselá a často divoká.
Poprali se o děvče chlapci,
oba z nich monokl u levého oka.
Dívka na ně udiveně zírá,
dva stejní bratři to šokem vytočí.
Který z nich Jan a který Jíra,
ještě monokl u stejných očí....
Oblaka nebeská, odvěcí poutníci,
v perleti odění letíte blankytem
jako já vyhnaní, jako já bloudící
z milého severu za jižním přísvitem.
Před kým tak prcháte zběsile po leta
nad širou stepí jak sirotci bezdomí?
Před zlobou? Závistí? Stíhá vás kleve...
v perleti odění letíte blankytem
jako já vyhnaní, jako já bloudící
z milého severu za jižním přísvitem.
Před kým tak prcháte zběsile po leta
nad širou stepí jak sirotci bezdomí?
Před zlobou? Závistí? Stíhá vás kleve...
Jedna se píše tím směrem,
jiná míří zase jiným.
Každá tak z výše svým perem,
a dál pak šíří zázemím.
Jedna linka, dvě i čtyři,
tu vzdušný prostor křižují.
Vzdalují se či přiblíží,
rozpouští a rozšiřují.
V závěsu za svými zdroji,
na bl...
jiná míří zase jiným.
Každá tak z výše svým perem,
a dál pak šíří zázemím.
Jedna linka, dvě i čtyři,
tu vzdušný prostor křižují.
Vzdalují se či přiblíží,
rozpouští a rozšiřují.
V závěsu za svými zdroji,
na bl...
Píšeš mi z Prahy: prší, prší bez ustání.
A tady padá stejný stesk: odpovídá mé psaní.
A je to tentýž déšť a stejná ochablost,
co bez pomlky padá na můj den a na mou noc,
do mého srdce dnes jak do propasti,
do srdce opilého steskem, teskného opilostí......
A tady padá stejný stesk: odpovídá mé psaní.
A je to tentýž déšť a stejná ochablost,
co bez pomlky padá na můj den a na mou noc,
do mého srdce dnes jak do propasti,
do srdce opilého steskem, teskného opilostí......
U potoka stojí starý mlýn,
na mlýnské kolo chladná voda padá.
Do vody hledí dívenka mladá,
na duši tíží ji veliký splín.
Jak by v srdci kámen měla,
ke kolu táhne čím dál víc.
Na hladině zrcadlí se bledá líc,
tam skončit vážně bys nechtěla.
...
na mlýnské kolo chladná voda padá.
Do vody hledí dívenka mladá,
na duši tíží ji veliký splín.
Jak by v srdci kámen měla,
ke kolu táhne čím dál víc.
Na hladině zrcadlí se bledá líc,
tam skončit vážně bys nechtěla.
...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva