
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Proč se člověk musí loučit se vším co má tak rád?
Proč mu stačit musí, jen vzpomínat?
Pro jemnou souhru barev
nanášených odstínů,
dotekem vlasů štětce,
kde světel zrod a stínů.
Do nichž teče teplá krev,
jež rozlévá snů věštce.
V zahledění do dálek,
na něž ten však nezná lék.
Jemnou souhrou valérů,
v kontrastu světla, st...
Sněží, sněží, sněží,
krajina svítí čistotou,
slyším zvony z věží,
jen bílé vánoce - nemohou být jistotou.
A my bychom je chtěli bílé,
o to víc jsou překrásné vánoce,
jsou to pak i kouzelné chvíle,
tak co - budou pro nás po roce?
Tak budem...
Co vy si přejete,
koleje vyjeté.
Co nejméně vzruchu,
pro oči či k sluchu.
Co pohodu tvoří,
ve shodu se koří.
Co rozdává jasu,
smyslem pro krásu.
Co ohledy žije,
ale i ví, čí je.
DO ZBRANÍ
SE - PŘÁTELÉ
DEJME
A NEZOUFEJME
VÍTĚZSTVÍ JE ZÁŘÍ
JASNOST NAŠICH TVÁŘÍ
POZVEDNĚME NADĚJI
ŽE NEJSME ZLODĚJI
SVÝCH ČASŮ
ALE SPÍŠE DĚSŮ
BAVÍ NÁS SI PŘECE HRÁTI
ŽE ANO - MILÁ MÁTI
HRAČIČKO
NĚŽNÁ KOČIČKO
BUĎ NÁM K MÁNÍ
K...
V zimě nám vypínali občas
elektrický proud.
Když se odmlčel rozhlas,
v polotmě hořících svíček
nad rozkošným a každodenním nepořádkem
spon, sponek, natáček a rozsypaného pudru
poslouchal jsem ráno hřeben
...
Sníh zvolna sype se nad krajinou,
usedá na domy vesnic a měst.
Vítr se honí s paní zimou,
snažíc se zavát přístupných cest.
Blíží se večer a měsíc ještě dřímá,
na mráčku sedí dva andělé.
Však z nebe dolů cesta je přímá,
v domě bude smutno či ves...
Stane-li se nám něco zlého,
škoda, úraz, bolest...
oslabí to i čest,
vlivem činu podlého,
třeba vidět též vinu vlastní.
Pokorou přijat trest,
a očekávat zvěst,
jež tak ohlásí nám, zkrásni.
Ve větru mu vlasy vlají,
mrazivém též z protisměru.
Staví jemu svoji vzpěru,
kráčí a ptají se hlasy:
Kdo jsi, kdo jsme, kam my jdeme?
Za cíli svými, každý jiným,
světlými tak vzdorem stinným,
sny, za něž se i bijeme.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc