Básničky
Máš se příliš, příliš dobře
a už nevíš, co roupama dělat?
Ale vždycky to tak býti nemusí.
Dokud máš všeho dost,
pomoz tomu, kdo to potřebuje.
Za to určitě dostaneš pochvalu.
Život bohužel každému jinak přeje,
ale máš-li dobré srdíčko - pomoz...
a už nevíš, co roupama dělat?
Ale vždycky to tak býti nemusí.
Dokud máš všeho dost,
pomoz tomu, kdo to potřebuje.
Za to určitě dostaneš pochvalu.
Život bohužel každému jinak přeje,
ale máš-li dobré srdíčko - pomoz...
Učili mě žít,
říkali s démony co nezabijem,
tak jsem svojí mysl,
naplnila dinamitem
a v záchvatu smíchu,
sledovala ten výbuch.
Dali mi do rukou karty,
obrátila jsem je v prach,
už nedovoliím nikdy,
aby do mysli vrátil se mi sebevrah.
Cí...
říkali s démony co nezabijem,
tak jsem svojí mysl,
naplnila dinamitem
a v záchvatu smíchu,
sledovala ten výbuch.
Dali mi do rukou karty,
obrátila jsem je v prach,
už nedovoliím nikdy,
aby do mysli vrátil se mi sebevrah.
Cí...
Dokonalý král na zlatém trůně,
srdce plné bezcitné pýchy,
kolem něj jsou jen líbezné vůně,
zakrývají královi odporné hříchy.
Uzavřel smlouvu se zakázaným zlem,
stal se paranoiou zlomených srdcí,
už nepozře ho naše zem,
te...
srdce plné bezcitné pýchy,
kolem něj jsou jen líbezné vůně,
zakrývají královi odporné hříchy.
Uzavřel smlouvu se zakázaným zlem,
stal se paranoiou zlomených srdcí,
už nepozře ho naše zem,
te...
Dýka odráží stíny, pomalu svítá
a já jako vrah, vzbudím se zítra.
Úsměv tvář mi zdobí,
zkousnu si ret,
zůstaň tu ležet, vrátím se zpět.
Sešitá ústa, nemůžeš mluvit
a mě noční můry,
už nebudou budit.
Co bys chtěl říct ?
Ne nechci to slyšet,...
a já jako vrah, vzbudím se zítra.
Úsměv tvář mi zdobí,
zkousnu si ret,
zůstaň tu ležet, vrátím se zpět.
Sešitá ústa, nemůžeš mluvit
a mě noční můry,
už nebudou budit.
Co bys chtěl říct ?
Ne nechci to slyšet,...
V korunách pavoučích květů,
spoutaná nevinnost se zmítá
a v mysli co se snaží přežít,
vrah s úsměvem ho vítá.
Kráčí kolem těla,
po tváři ho hladí v jeho mysli se chce skrýt,
on přijímá ho, chce jen žít.
V kaluži krve, na podlaze z černobílých čtverc...
spoutaná nevinnost se zmítá
a v mysli co se snaží přežít,
vrah s úsměvem ho vítá.
Kráčí kolem těla,
po tváři ho hladí v jeho mysli se chce skrýt,
on přijímá ho, chce jen žít.
V kaluži krve, na podlaze z černobílých čtverc...
To, co ji i špiní,
z nepravostí viní.
Je-li si vědoma,
v co, se opřít nemá.
To i smyslem trestu,
"od deseti ke stu".
Prozřít vzdoru síly,
by stíny své skryly.
Co nám duši krášlí?
To, co my si našli.
Ku prospěchu svému,
vytříbením...
z nepravostí viní.
Je-li si vědoma,
v co, se opřít nemá.
To i smyslem trestu,
"od deseti ke stu".
Prozřít vzdoru síly,
by stíny své skryly.
Co nám duši krášlí?
To, co my si našli.
Ku prospěchu svému,
vytříbením...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva