
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Táto, já našel zlato!
Vážně, synáčku milý,
a jak jsi přišel na to?
I dal jsem si tu píli,
a začetl se - v bibli.
Našel si tam znění pravd,
také však, jak zůstat zdráv.
To jsem synku nečekal,
já myslel, že zbohatnem.
A již před tebou sm...
Nemám žádnou práci,
tak píši a píši,
až se ze mě práší.
Zahalen svým prachem,
píši ve své říši.
I tím vlastním pachem,
to, co zevnitř klíčí.
Lodě plují sem a tam,
připlouvají s nákladem naděje a štěstí,
každý v životě poznal, co je býti sám,
ne ale pokaždé - dobré hvězdy věští.
Sám si někdy musíš pomoci
a opravdu jsi na to sám!
Někdy přijde smutek, nemoci,
to život do cesty postavil ...
I zábavy tu přibývá,
vždyť kdo není odpůrcem?
Včelou smělou či trubcem,
někdy i báseň snivá.
To rozumu se často stává,
přít se o pýchu, či hrdost páva?
Ani hrdost nebývá vždy zdravá,
kam až stoupne pýcha, či hrdost páva?
Když svůj háv náhodou ztrácí,
může se podobat i vrabci.
Páv i vrabec u jiných úctu ztrácí,
stanou se z nich blbci?...
Není zlato všechno,
co zlatem se třpytí.
Jed pozlátka vdechnout,
falešné jen krytí.
A co je to zlato,
a co to pozlátko?
To, co pravdou svatou,
to druhé oplátkou.
Kam se poděli naše způsoby,
na kterých tak lpěli naši předci.
Zde jsou důsledky,
proč jsme stále v kleci.
Bez poryvu vánku,
jede v klidu ve svém tanku.
Pomíjí tah na branku,
jen projíždí z úmysly,
by si hlavu pročistil,
mezi lidmi co podo...
Páv, jako symbol lidské pýchy,
i kdepak, jen úzkost vždy jej sevře.
Avšak ten, když chvost svůj rozevře,
pohled takto, zdá se být lichý.
Plnou svou krásu si představí,
vždyť hrdost, nikdy není pýcha.
I hlas, naříkavý do ticha,
mnohého pak omylu ...
Zahradou básní prochází pyšný páv,
na slunci leskne se bohatý háv.
Chystá se vyzobat zrní všech ptáků,
uhni mně z cesty, chudý vrabčáku.
V básních tu já den co den host,
brzy mně předáš i svůj skromný chvost.
Pýcha často nerozezná od zrní plevy,...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc