Básničky
To byl zas den,
to byl kolotoč,
vyšel jsem si ven,
ani nevím proč.
Dal jsem si dvě pivka,
byla tam ta dívka,
oslovit jsem se ji bál,
jen se na ni pousmál.
Nakonec však poddala se
a na zem si lehla.
Tak jsem na ni rychle vlítnul,
...
to byl kolotoč,
vyšel jsem si ven,
ani nevím proč.
Dal jsem si dvě pivka,
byla tam ta dívka,
oslovit jsem se ji bál,
jen se na ni pousmál.
Nakonec však poddala se
a na zem si lehla.
Tak jsem na ni rychle vlítnul,
...
... Pánbůh v šťastné chvíli jednou -
a že není skrblíkem -
usmál se a českou zem
stvořil s krásou nedohlednou.
Jak ztuhlý jas žloutnou, hnědnou
lány pšenky pod lesem,
strom ví, že mu podepřem
větev plody obtíženou.
Chýše dal Bůh: ovčince...
a že není skrblíkem -
usmál se a českou zem
stvořil s krásou nedohlednou.
Jak ztuhlý jas žloutnou, hnědnou
lány pšenky pod lesem,
strom ví, že mu podepřem
větev plody obtíženou.
Chýše dal Bůh: ovčince...
Chápe, co dáno jest,
a kam tak může vést.
Pro oporu výztuže,
a kde nic nezmůže.
Vidí danou ruku,
i sevřenou pěst.
Vyzná se pak v hluku,
a odhalí i lest.
Váží slovo a čin,
v porovnání s představou.
Zbaví se snů vidin,
skutečností ...
a kam tak může vést.
Pro oporu výztuže,
a kde nic nezmůže.
Vidí danou ruku,
i sevřenou pěst.
Vyzná se pak v hluku,
a odhalí i lest.
Váží slovo a čin,
v porovnání s představou.
Zbaví se snů vidin,
skutečností ...
Čeho je nejvíce škoda?
Každého dne bez lásky!
Někdy je klidná jen ta voda
a netrap se, když občas přibývají vrásky.
Každá vráska něco připomíná,
vzpomeň si, že vždy nesvítilo sluníčko!
Někdy na to člověk raději zapomíná
a říká si - buď v klidu m...
Každého dne bez lásky!
Někdy je klidná jen ta voda
a netrap se, když občas přibývají vrásky.
Každá vráska něco připomíná,
vzpomeň si, že vždy nesvítilo sluníčko!
Někdy na to člověk raději zapomíná
a říká si - buď v klidu m...
Břitvou ses ráno škrábl do pysku.
Co hezkých dívek nosíš v notýsku!
Dívek je mnoho, jedna ale je,
pro kterou tady kvetou aleje.
I kdybys pro ni za moře měl plout
tu dívku musíš, musíš naleznout.
Dukátů nemá zlatou truhlici,
tvé štěstí j...
Co hezkých dívek nosíš v notýsku!
Dívek je mnoho, jedna ale je,
pro kterou tady kvetou aleje.
I kdybys pro ni za moře měl plout
tu dívku musíš, musíš naleznout.
Dukátů nemá zlatou truhlici,
tvé štěstí j...
Pokušení
Láká k nahlédnutí,
v překročení mezí.
Upoutání nutí,
k porušení tezí.
Odpuštění
Něco, jako uctění,
ve jménu provinění.
Odklání hněv a spor,
pilíře jeho opor.
Uctění
Zásluhou slov znění,
také činů a lpění....
Láká k nahlédnutí,
v překročení mezí.
Upoutání nutí,
k porušení tezí.
Odpuštění
Něco, jako uctění,
ve jménu provinění.
Odklání hněv a spor,
pilíře jeho opor.
Uctění
Zásluhou slov znění,
také činů a lpění....
Beránci honí se na nebi plném blankytu,
život opět probouzí se, jaro už je tu.
V přírodě už vypučelo spousta květů,
na obdiv se vystavují okolnímu světu.
Včelky z květů sbírají nektar na výrobu medu,
děti zase po roce těšily se na koledu.
Zdraví vš...
život opět probouzí se, jaro už je tu.
V přírodě už vypučelo spousta květů,
na obdiv se vystavují okolnímu světu.
Včelky z květů sbírají nektar na výrobu medu,
děti zase po roce těšily se na koledu.
Zdraví vš...
Duše tísněná ze všech stran,
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toh...
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toh...
Pomlázka se čepýří,
ať nám dceruška nevěří:
budem ji honit ze dveří:
poběhnem za ní do kuchyně,
třeba tam byla hospodyně:
a z kuchyně do pokojíčku,
až dostaneme po vajíčku.
Z Táborska
ať nám dceruška nevěří:
budem ji honit ze dveří:
poběhnem za ní do kuchyně,
třeba tam byla hospodyně:
a z kuchyně do pokojíčku,
až dostaneme po vajíčku.
Z Táborska
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva