Básničky
Království nebeské,
svobodné a hezké.
Království pozemské,
pánské jen a ženské.
svobodné a hezké.
Království pozemské,
pánské jen a ženské.
Co je silnější, dobro nebo zlo?
Toť špatně položená otázka,
neboť dobro může být i zlem,
a zlo dobrem.
Toť špatně položená otázka,
neboť dobro může být i zlem,
a zlo dobrem.
I když jsem netrpělivý,
rád si na tebe počkám.
Někdy jsem i zapomětlivý,
ale snad se té lásky dočkám.
Trochu jsi mně holka lhala,
to jsem ti už odpustil!
Pak ses se svým svědomím prala,
vždyť i já, se té lži dopustil.
Lhal jsem ti, že mám...
rád si na tebe počkám.
Někdy jsem i zapomětlivý,
ale snad se té lásky dočkám.
Trochu jsi mně holka lhala,
to jsem ti už odpustil!
Pak ses se svým svědomím prala,
vždyť i já, se té lži dopustil.
Lhal jsem ti, že mám...
Vydat ze sebe vše,
co duší se vzepře.
Mše, propojí se v chvat,
a pře promění v něco.
I se slovem se prát,
tříbit je a kovat.
Nastokrát i hrát si,
zvát je, věrnost slíbit.
Psanému smysl dát,
květem, plodem libým.
Hledat jeho cenu,...
co duší se vzepře.
Mše, propojí se v chvat,
a pře promění v něco.
I se slovem se prát,
tříbit je a kovat.
Nastokrát i hrát si,
zvát je, věrnost slíbit.
Psanému smysl dát,
květem, plodem libým.
Hledat jeho cenu,...
Apríl, deště se napil,
slunce, oslní prudce,
i sníh, svůj mívá hřích.
slunce, oslní prudce,
i sníh, svůj mívá hřích.
Chci ležet v posteli nahá,
to špatný okolo nevnímat,
chci běhat na poli pod hvězdnou oblohou,
chci křičet a chci zpívat.
Chci se líbat,
chci mít na chvíli klid,
chci se přestat všeho bát,
chtěla bych konečně opravdu žít.
Chci se smát,
chci za ...
to špatný okolo nevnímat,
chci běhat na poli pod hvězdnou oblohou,
chci křičet a chci zpívat.
Chci se líbat,
chci mít na chvíli klid,
chci se přestat všeho bát,
chtěla bych konečně opravdu žít.
Chci se smát,
chci za ...
Prohlíželi jsme si český křišťál
dotek světla rozptyloval vidmo
v geometrické květy
Krásnější než on bylo město v dešti
Na neklidných vahách náměstí a uliček
bylo uloženo všechno stříbro Prahy
Do dlaní jsi chytala déšť
a on na tvé prsty...
dotek světla rozptyloval vidmo
v geometrické květy
Krásnější než on bylo město v dešti
Na neklidných vahách náměstí a uliček
bylo uloženo všechno stříbro Prahy
Do dlaní jsi chytala déšť
a on na tvé prsty...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva