Básničky
Vykvetl v trávě kvítek milý,
bohulibý, a jak roztomilý.
Terčík žlutý, paprsky bílé,
v sluneční se zdobí síle.
Droboučký a velmi skromný,
také chudobka mu říkají.
Přesto, i dojem ohromný,
když odvahu v zimě získají.
Rozkvetl v trávě kvítek...
bohulibý, a jak roztomilý.
Terčík žlutý, paprsky bílé,
v sluneční se zdobí síle.
Droboučký a velmi skromný,
také chudobka mu říkají.
Přesto, i dojem ohromný,
když odvahu v zimě získají.
Rozkvetl v trávě kvítek...
Zítra ráno se probudím,
do krásného slunného dne.
Kdo vlastně točí tím osudím?
Snad se smutek mě nedotkne.
Co sluníčko o nás ví?
Asi toho moc nebude!
Starostmi člověk se unaví,
ale přítomno je štěstí všude.
Jen se musíš o jeho zájem snaži...
do krásného slunného dne.
Kdo vlastně točí tím osudím?
Snad se smutek mě nedotkne.
Co sluníčko o nás ví?
Asi toho moc nebude!
Starostmi člověk se unaví,
ale přítomno je štěstí všude.
Jen se musíš o jeho zájem snaži...
Já si skromně přeji dnes,
by štěstí, láska vešla k nám,
by vánek pohodu k nám vnes,
ale i to největší přání mám.
To aby byli všichni zdraví,
nikoho nebolelo srdíčko,
to člověka pak život baví
a potěší i to štěstí zrníčko.
Dnes i to sluníč...
by štěstí, láska vešla k nám,
by vánek pohodu k nám vnes,
ale i to největší přání mám.
To aby byli všichni zdraví,
nikoho nebolelo srdíčko,
to člověka pak život baví
a potěší i to štěstí zrníčko.
Dnes i to sluníč...
Tak stárnou ...
Muž
těžkou rukou,
navykle, mezi Co nespíš a Čti si,
ji v posteli objeme, ale neřekne už¨
Má drahá ani Má lásko, jak kdysi.
A žena si zvykla. Jen někdy, když bodá
trnem nespavým lítost, vzdychne si Ach!
A zrcadlo tiché jak voda...
Muž
těžkou rukou,
navykle, mezi Co nespíš a Čti si,
ji v posteli objeme, ale neřekne už¨
Má drahá ani Má lásko, jak kdysi.
A žena si zvykla. Jen někdy, když bodá
trnem nespavým lítost, vzdychne si Ach!
A zrcadlo tiché jak voda...
Opuštěné marnosti,
poutem niterných ctností.
Ty vnější svody a klam,
ten plochý, plovoucí prám.
Náruč očistné něhy,
jak oceán bezbřehý.
Neutonout v mělčině,
bezbranně a nečinně.
Dílu dát sílu vzdoru,
v jeho vlastním prostoru.
Zařadi...
poutem niterných ctností.
Ty vnější svody a klam,
ten plochý, plovoucí prám.
Náruč očistné něhy,
jak oceán bezbřehý.
Neutonout v mělčině,
bezbranně a nečinně.
Dílu dát sílu vzdoru,
v jeho vlastním prostoru.
Zařadi...
Dnes máš Kamile svátek
a je jedno, zda je úterý nebo pátek.
Ty máš svátek každý den
a pro mě je to jen zlý sen.
K ničemu je ten můj Kamil,
člověk by ho skoro zabil.
Do práce se mu nechce chodit,
mám ho snad za ručičku vodit?
Takhle to ne...
a je jedno, zda je úterý nebo pátek.
Ty máš svátek každý den
a pro mě je to jen zlý sen.
K ničemu je ten můj Kamil,
člověk by ho skoro zabil.
Do práce se mu nechce chodit,
mám ho snad za ručičku vodit?
Takhle to ne...
Tak hořce, tak něžně
dul kohoutí příboj k oknům rána,
než polnici slunce
crkotu mléka podoben spíš.
Veselo chmurně, veselo chmurně
zem vichřicí zotvírána -
má lásko, neslyšíš?
I skřípot vrátek,
jak teskně se vřezává v stromy lysé,
výzva ta...
dul kohoutí příboj k oknům rána,
než polnici slunce
crkotu mléka podoben spíš.
Veselo chmurně, veselo chmurně
zem vichřicí zotvírána -
má lásko, neslyšíš?
I skřípot vrátek,
jak teskně se vřezává v stromy lysé,
výzva ta...
Na kraji vesnice stojí domeček,
u něho malinký dvoreček.
Vedle něj větší zahrádka,
u lidí žijí tam zvířátka.
Kočičí mamince chce se spát,
koťata mají však stále hlad.
Tak tohle se Mourku nesluší,
tahati mámu za ocas, kousat do uší.
Paničk...
u něho malinký dvoreček.
Vedle něj větší zahrádka,
u lidí žijí tam zvířátka.
Kočičí mamince chce se spát,
koťata mají však stále hlad.
Tak tohle se Mourku nesluší,
tahati mámu za ocas, kousat do uší.
Paničk...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva