
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Mnoho schodů k vrcholu,
i pádů z nich.
Nehledě na studovanou školu,
potrestaný každý hřích.
Odkud se k němu vydati,
by cesta neschůdnější byla?
I v jakém poměru "dal, má dáti",
kde ta nejúčinnější síla?
Přemožitelé Everestu ji našli,
a...
Ze země vyrůstají na svém stonku,
a přece nejsou živé.
Kvetou si tu na výhonku,
a za tmy rozzáří se jako divé.
Jsou to bytosti jen noční,
které za dne pospávají.
Pro potřebu lidskou oční,
jíž své světlo rozdávají.
Květy či jen jeden květ...
O kus žvance a teplé místo
perou se zase dobří rodáci.
Spočítali sobě, což je jisto,
že lhát a krást se vyplácí.
Marné jsou výzvy moralistů
k slušnosti a normám etiky.
Dál zástupy pestrých karatistů
procvičují ústa i hbité prstíky.
Rozdáv...
Ta vychází vždy ze skutečností,
a z hlubšího poznání dvou lidí.
Zde zvažuje poměr chyb a ctností,
tam, kde lidé do nitra si vidí.
Je tělesným a duševním poznáním,
nikdy ideální představou.
By mohla být upřímným vyznáním,
tou citovou vazbou pravo...
To je ta, která žádá, ale nedává,
sužuje a vydírá.
Když nedostává, nadává,
tak prázdná je její víra.
Právě se rozednívalo,
a sluneční záře zalila vše kolem.
Co dosud temný šat svůj mívalo,
zřetelné bylo lesem, polem.
Pohasla světla nočních měst,
návratem k obrazu dennímu.
Ve spletitých trasách jejich cest,
k životu práce a hernímu.
Člově...
Umění velké rozbito,
a trosky z něho zplaněly.
I království jeho dobyto,
kde múzy se mu klaněly.
Velikáni rádoby,
velikány doby naší?
Vždyť do jaké to podoby,
padli v jakous kaši.
Umělců tak přibylo,
a kdekdo se jím cítí.
Jen pocti...
Básnické umění má také mnoho forem a stylů. Jak vidí, cítí a píše báseň takový architekt? No jako architekt. Jeho poezie musí mít jasnou a logickou stavbu a strukturu, postavené pevně od základu až po střechu.
Přišel, viděl a měřil,
potom kreslil, maloval a rý...
Sedla muška na kvítek polní,
ale nebyla to muška zlatá.
Na ten prostý rmen rolní,
a byla celá od bláta.
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc