
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Bylo ticho a teplo,
a nic se nepletlo.
Byl klid a mír,
neb ustal vír.
Vstoupila radost,
a učinila zadost.
Soulad těla s duší,
nic neruší.
Chvíle odpočinku,
nezvedáme činku.
Nemáme hlad a žízeň,
dobrá byla sklizeň....
Když k smrti zvadnou růže
a nektar vydechnou,
lehounké jejich duše
do Elysia jdou.
A tam, když nehostinný
proud zapomenout dal, ¨
vonící jejich stíny
nad Léthé kvetou dál.
1825
Ve světle lamp a reflektorů,
stál si tu sám tak pro sebe.
Ještě dopravních slyšeti motorů,
jinak v pohlcení temného nebe.
V oknech žádný nevidno svit,
snad z druhé strany domu.
A pak posvátný již jen klid,
bez spílání "u sta hromů".
Stál ...
Dražší než kvítí jarních dní
jsou pozdní květy podzimní.
Vyvolávají teskná snění,
jimž pranic v duši nebrání.
Tak mnohdy chvíle rozloučení
dojímá víc než shledání.
1825
Koupit nové rifle, již se trhají,
ale pročpak, prosím vás?
Mnozí se s tím netají,
co otrhánků kolem nás.
Dnes je to i velká móda,
mužská a hlavně ženská.
Na ty škubánky se pěje óda,
ku podpoře, jak je hezká.
Jde vám kolem sličná dáma,
...
Kýčař pravil umělci:
ty jsi jako co, dobrý jsem tady já.
Chválíc se tak, jak jsou velcí,
a že kdekdo se k němu zná.
Umělec se pousmál, řka:
jako ponocný ty troubíš.
Um tvůj dožije se zítřka,
hloupě se jen zdobíš.
Moje práce pohrdaná,
p...
Učený Firs je k nesnesení,
máš pravdu, všechno váží, cení,
je pedant, zřídka zakopne
a po málu se vyzná v mnohu.
Já mám rád tebe, Pachome,
tys prostě blb - a sláva Bohu!
1819
Tvoje oči
jsou jako kaštany
které pukly
a po kmeni se rozletí
až dolů
Slunce do listí
vyslalo své barvy
Všechny cesty sytí
Jak při velké pouti
oči se ti smějí
Draka na provázku
k tanci pobízejí
Nebylo mu dobře,
neboť přijal vyšší dávku záření.
Neměl tam chodit a stát na té hoře,
ale přesto šel a utrpěl zranění.
Lákaly ho, táhly a sváděly,
svým nebeským zpěvem.
Ale ta dálka, co jej od nich dělí,
a také, zda na břehu pravém či levém.
...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc