Básničky
Nakreslí prsty lehký vzdor
na kůži mnohohlasý chór,
jenž se lehce zachvívá,
jak list, květ, či kopřiva.
Můžeš si myslet, to, co chceš,
pravdu, i křišťálovou lež,
a v tichu, jenž se rozhostí,
zapít svůj žal, své radosti.
Zazní tu trubka, zazní roh...
na kůži mnohohlasý chór,
jenž se lehce zachvívá,
jak list, květ, či kopřiva.
Můžeš si myslet, to, co chceš,
pravdu, i křišťálovou lež,
a v tichu, jenž se rozhostí,
zapít svůj žal, své radosti.
Zazní tu trubka, zazní roh...
Náš básník však věděl, kam Forese míří, a oplatil útok útokem; vyčetl Biccimu jeho obžerství, pro něž ho později vsadí do Očistce
Gordický uzel zadrhnou ti spíš
ty tvoje koroptve, můj milý Bicci,
ti tvoji skopci, co je pořád jíš
a co tě taky za to brzy z...
Gordický uzel zadrhnou ti spíš
ty tvoje koroptve, můj milý Bicci,
ti tvoji skopci, co je pořád jíš
a co tě taky za to brzy z...
Miláčku ty máš v ústech zralou třešni
Jak chutná ti?
Takové odpoledne jako dnešní
se nevrátí
Miláčku ty máš v ústech plno jahod
a v očích vřes
A já jenž žiji celý život z náhod
jsem šťasten dnes
Jak chutná ti?
Takové odpoledne jako dnešní
se nevrátí
Miláčku ty máš v ústech plno jahod
a v očích vřes
A já jenž žiji celý život z náhod
jsem šťasten dnes
POHŘEBNÍ PÍSNIČKA ZAHRANÁ POZPÁTKU
Vysoko, až do nebe!
Rostou z nich květy
často též vedle sebe.
Sejou je, sejou
nejdražší semena.
Do tebe sejou,
zahrado zelená.
Hřbitove! Hřbitove,
bylo tak málo…
škoda… že toho štěstí…
Všechno to po...
Vysoko, až do nebe!
Rostou z nich květy
často též vedle sebe.
Sejou je, sejou
nejdražší semena.
Do tebe sejou,
zahrado zelená.
Hřbitove! Hřbitove,
bylo tak málo…
škoda… že toho štěstí…
Všechno to po...
Naší tetě
spadly v létě
u vody plavky,
teď má vdavky.
spadly v létě
u vody plavky,
teď má vdavky.
Smutek je široké jezero
jednou snad kalné, podruhé průzračné
plavat se nedá, ryby tam neberou
břehu nedohlédneš, nekončí, nezačne
hladina – zrcadlo, slepé i průhledné
jakkoli fouká, přece se nečeří
volá tě poránu, hledá tě v poledne
potichu se...
jednou snad kalné, podruhé průzračné
plavat se nedá, ryby tam neberou
břehu nedohlédneš, nekončí, nezačne
hladina – zrcadlo, slepé i průhledné
jakkoli fouká, přece se nečeří
volá tě poránu, hledá tě v poledne
potichu se...
Do našeho života ,
lidí přijdou a odejdou,
tráví s námi čas,
pak zmizí nic neřeknou,
Zjistila jsem jen jednu věc,
že se to tak má dít,
každý nás má chvílí mít,
pak zas svou cestou jít,
jeden z nich nás učí klidu,
druhý nám dá radu,...
lidí přijdou a odejdou,
tráví s námi čas,
pak zmizí nic neřeknou,
Zjistila jsem jen jednu věc,
že se to tak má dít,
každý nás má chvílí mít,
pak zas svou cestou jít,
jeden z nich nás učí klidu,
druhý nám dá radu,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva