
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Když se dnes večer nevrátím
tak neplač
Já půjdu hledat poztrácené verše
k potokům v úplňku
do houštin rákosí
já půjdu hledat chutě plavých vín
co z hrdel lahví touží vytrysknout
a ústům naproti
Jestli dnes večer zabloudím
tak neplač
Jsem tv...
A když ho dvě paní požádaly o tyto verše, připojil k nim ještě další o pouti za novým poznáním, k němuž mu otevřela cestu Láska
Až za nejvyšší sféru všehomíra
se nese vzdech, jenž z mého srdce zní:
vede jej vzhůru nové poznání,
které mu plačíc Láska otev...
Myslil jsem - už se umoudřilo
vznětlivé, teskné srdce mé:
a říkal jsem si --- to, co bylo,
už nebude, už nebude!"
Minuly radosti a žaly,
odtáhly lehkonohé sny ...
A teď, teď zas se rozehrály
pod vládou krásy jako vždy.
1835
PODZIM
SONET
Listy se vzpřimují, svinují, hnědnou,
na rubu mají černé puchýře,
jsou mírně vkleslé, černé polštářky
zahnívají a zůstávají viset.
Prstence, čárky nebo mozaiky
na listech, které hákovitě duří;
čepele listů s karmínovým lemem
a...
Co je to za nánu,
uklouzla po mém banánu!
Tohle se přeci nedělá,
tu šlupku jsem si tam nechal já!
Odpoutal se z vršku vlny,
jako plachta, větru plný,
nadouvá se, létá vzduchem,
ve vzoru hodně jednoduchém.
Přesto, že je stále stejný,
a divoký si plave s hejny,
můžeš ho chvíli sledovat,
můžeš ho míti věčně rád.
Jako bílá vodní pěna,
na skali...
Od této chvíle hovořil už jen o ní, a to tak výmluvně, že by nad ní zaplakali poutníci ze sebevětší dálky
Poutníci, kteří jdete zamyšlení
snad nad tím, co jste kdesi zanechali,
což vskutku jdete k nám z tak velké dáli,
jak ukazuje vaše oblečení,
ž...
ÓDA
Hvězdo jasná ve své noci,
co jsi v bouři nerozumu
světlem živým božské moci,
zbité slávy pravdy svaté,
vztečem šalby jedovaté,
co jsi život, čest a jmění
pro vlast naladila s chutí.
Blesk tvé střely led ti nutí,
že se v plamen lásky mě...
Nebezpečná zahrada
- zakopl jsem o hada!
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc