Blízko krysích děr...
Na cestě potkala jsem zlo,
co se mi jako střípek v oku zaseklo
a dosud špatně viidím snad,
když tváře divných lidí vnad
zkřížily mi směr, když vylezly
na povrch země ze svých děr.
Ten krysí život děsí dost,
však udržuji v sobě lhostejnost
k těmto cizím duším,
jsou naskrz prosoleni
něčím temným, co se hnusí
mému srdci zcela
a proto hledám jistý směr
a cestu od těch krysích děr,
co chtějí zahryznout se jen
a živit se nízce z bolesti a trýzně těl,
na kterých zatím životy nám visí
a v této zemi jsou nám laťkou vyšší
cíle z nebe, že rozum pravdu uchopí
a jako kytku bílou dáme si ho do klopy.
Vždyť pouze nadějí tou žijeme,
že jednou dostanem se do Nebe.
PeopleSTAR (0 hodnocení)