Bez tebe jeden den a není mi už do zpěvu. Ne, necítím se podvedena. Jsem jen závislá na tvém krásném úsměvu. Bez tebe jeden den a mám od klidu blíž ke vzteku. Vím proč jsem tak otrávená. Protože jsem závislá na tvém něžném doteku. Bez tebe jeden den a ...
Má duše plná zbytků, mé tělo plné tužeb, strádajíc výdobytků od muže něžných služeb. Jsem jako květina, již včelka nechce opylovat, jako nádraží, kde vlaky nestaví. Do písku jako pštros svou hlavu schovat a čekat, až vášeň se dostaví. Truchlivé ...
Dneska zemřeme jednoduše. Utrousíme suše, poslední zbytky duše. Kdysi jsme byli takříkajíc nesmrtelní. V naší věčnost přestala věřit poslední bytost žijící. Naše bedra už neunesou tíhu bytí. A to jsme si mysleli, jak jsme silní....
Zhluboka se nadechla a při výdechu najednou její tělo a smysly byly jen okno do chrámu hudby, kde jiná okna hrála a zpívala jako o život a naplňovala danou chvíli. Pozorovala ty hbité prsty, zpěv, klávesy, bicí a struny a virtuózní chvění. Houpala se mezi těmi vje...
Cítíš ten cinkot v moři? Ten cinkot oprášených mincí, co osud přerovnal na dně oceánu? Všechnu tíhu odevzdal ránům, kde loď na rozbouřené vodě protne duhu v jednom bodě. A hle, ten úsvit, co zbarvil tvář slunce, topí se v rudé na té bárce, co živila minulo...