Jarní zvířecí merenda

Na kraji lesa u rybníčku Brčálníčku,
chystají zvířátka bohatou merendičku.
Sešla se zvěř lesní, polní, i skot a brav domácí,
chystají na louce velikou trachtaci.
Jel kolem sládek se sudy z pivovaru,
údivem zapomněl přibrzdit káru.

Pivo se ze svahu do vody koulí,
vyvázl na štěstí s velikou boulí.
Vydrýsek na hrázi divoce prská,
proč je ta voda tak hořká dneska.
Všichni tam pijí tu vodu s pivem,
kráva si plete medvědí brloh s chlívem.

I kůň se napil toho vodo- piva,
oči mu jiskří, leskne se hříva.
Srnčí a dančí spárky tančí step,
pod nohy se jim ospalý jezevec připlet.
Hned bylo plno křiku a sporu,
opilý jezevec nemůže najít noru.

Lišce přešla chuť na slepici,
spatřila v křoví veveráka se zaječicí.
Budeš-li mít zajíci rezaté mladé,
stejně se na tebe všechno svede.
Zajíček chudáček leží v noře chorý,
nedostal výslužku, nemá na respirátory.

Z velikonoc mu zbyla jen jedna rouška,
někdo mu do vrátek přiskřípl ouška.
Kde se vzala, tu se vzala, běží vlčí stráž,
jak se to zvířecí národe chováš.
Běháte bez roušek, mnozí nahatí,
na vás snad lockdown a zákony neplatí?

Ani ty jelene neujdeš trestu,
za paroh vedou ho do arestu.
Proč nedbáte moudré sovy slova,
i ona je důsledkem korony vdova.
To již každý rozum ztratil,
někdo jim za rebelii zaplatil.
Z vás nikdo se nebojí a nestydí,
tohle jen výsadou u lidí.