Jiná

Svatý Václav zapomněl vstát,
jeho vraník kluše sám,
má touha mu nedala spát,
s jeho věčnou nadějí sílu získám.

Nač ho pobízet,
jeho víra tu bude v čas,
ačkoliv ve zlu budeme se rozcházet,
s pravdou přijede zas.

Tvoje tvář je jiná,
než se mi ze začátku zdála,
předsudek mou duší zaklíná,
vůči tobě,jsem v pekle se lží stála.

Na okamžik jsme hrdinové,
než opět světu cizí,
všechny ty skutky dnové,
za noc zmizí.

Ve vteřině tě můžu ztratit,
při pouštím si tu chvíli,
nebudu to moc vrátit,
ani tu těžkou cestu k cíli.

Vrány krouží nad nenávistí,
vedou mě na špatnou adresu
mou tvář proti tobě znečistí,
kousky pravdy vložím do rozepsaného dopisu.

Až se naše cesty rozdělí,
budeš vědět,kde hledat mě máš
přes všechna vzdálení,
cestu dávno znáš.