Z podzima podobni jsme trávě do které první vločky padly právě tak schýlení a zvadlí struhadlo v krku, mlhu v hlavě
s podzima podobni jsme olším co drží čestnou vartu řece ještě snad doufáš, a už přece havrani straší - bude to jen horší
jak růže bez okvětních plátků hájí se dlužník - copak kradu? jak splatit letní noci listopadu pod polštář ukrýt aspoň jednu splátku s podzima jdeme do úpadku
s podzima krčíme se v šeru v poledne ještě na loži napřesrok nás snad jaro založí jsme bankrotáři, co sní o úvěru venku je hnusně, žijem na sekeru venku je hnusně, přece se chce žít