Bezpečni ve svých úbělových pokojích,
nedotkne se jich ráno, nedotkne se jich poledne,
pokorně spí věříce ve vzkříšení,
krov saténový, střechu z kamene.
V slunečném zámku nad nimi se vánek směje;
do lhostejného ucha žvatlá včela;
zpívají něžní ptáci nevědomý nápěv, —
jaká moudrost tady zahynula!
Vznešené roky nad nimi jdou v mléčné dráze;
své oběhy světy hloubí a nebesa plují nahoře,
koruny padají a dóžata se vzdávají
neslyšně jak body v ledovém prostoře.
nedotkne se jich ráno, nedotkne se jich poledne,
pokorně spí věříce ve vzkříšení,
krov saténový, střechu z kamene.
V slunečném zámku nad nimi se vánek směje;
do lhostejného ucha žvatlá včela;
zpívají něžní ptáci nevědomý nápěv, —
jaká moudrost tady zahynula!
Vznešené roky nad nimi jdou v mléčné dráze;
své oběhy světy hloubí a nebesa plují nahoře,
koruny padají a dóžata se vzdávají
neslyšně jak body v ledovém prostoře.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Josef Václav Sládek Zima
Trochu jara, trochu léta, trochu slunce s nimi - můžeš čekat spokojeně na přícho...
Básničky o učitelích - 14
Je to ženská, to se ví, kdo otázku mou zodpoví? Černý vlas a bledá tvář, určitě ...
Josef Václav Sládek Osud
Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem, a zdráháme se jít, však jdem a jdem. On čeká po...
Trochu jara, trochu léta, trochu slunce s nimi - můžeš čekat spokojeně na přícho...
Básničky o učitelích - 14
Je to ženská, to se ví, kdo otázku mou zodpoví? Černý vlas a bledá tvář, určitě ...
Josef Václav Sládek Osud
Vstříc osudu kráčíme nocí, dnem, a zdráháme se jít, však jdem a jdem. On čeká po...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva