Bezpečni ve svých úbělových pokojích,
nedotkne se jich ráno, nedotkne se jich poledne,
pokorně spí věříce ve vzkříšení,
krov saténový, střechu z kamene.
V slunečném zámku nad nimi se vánek směje;
do lhostejného ucha žvatlá včela;
zpívají něžní ptáci nevědomý nápěv, —
jaká moudrost tady zahynula!
Vznešené roky nad nimi jdou v mléčné dráze;
své oběhy světy hloubí a nebesa plují nahoře,
koruny padají a dóžata se vzdávají
neslyšně jak body v ledovém prostoře.
nedotkne se jich ráno, nedotkne se jich poledne,
pokorně spí věříce ve vzkříšení,
krov saténový, střechu z kamene.
V slunečném zámku nad nimi se vánek směje;
do lhostejného ucha žvatlá včela;
zpívají něžní ptáci nevědomý nápěv, —
jaká moudrost tady zahynula!
Vznešené roky nad nimi jdou v mléčné dráze;
své oběhy světy hloubí a nebesa plují nahoře,
koruny padají a dóžata se vzdávají
neslyšně jak body v ledovém prostoře.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Josef Václav Sládek Tvůj rušit mír —
Tvůj rušit mír, nač bych to chtěl, ty moje růže bílá! Ó, sni ten květinový sen, ...
Hurá, hurá do školy
Hurá, hurá do školy, budeme plnit úkoly. Vlastivědu zvládáme, o Libuši se hádáme...
Josef Václav Sládek Již moře volá z dálky
Již moře volá z dálky, u břehu čeká loď, mé dítě, tedy sbohem — už neváhej a poj...
Tvůj rušit mír, nač bych to chtěl, ty moje růže bílá! Ó, sni ten květinový sen, ...
Hurá, hurá do školy
Hurá, hurá do školy, budeme plnit úkoly. Vlastivědu zvládáme, o Libuši se hádáme...
Josef Václav Sládek Již moře volá z dálky
Již moře volá z dálky, u břehu čeká loď, mé dítě, tedy sbohem — už neváhej a poj...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva