O zlobivé pračce - Petra Walkerová

Jsem automatická pračka
Prostě praní, to je pro mne hračka
Ale cítím na sobě společenský tlak
Je to strašné, ale je to prostě tak

Proč do mě sypete ten prací prášek ?
To bylo keců a ekologických přednášek
Umím přece prát jenom čistou vodou
Sice nevyperu, ale budu neškodnou

Je to taková prastará metoda
U které se občas stala nehoda
Vezmeš si špinavé prádlo k řece
A mlátíš do něj na kamenu, přece...

Sice se občas udělá v prádlu díra
Ale nebudeš přeci chodit jak špindíra
A že ti nějaké občas i uplavalo?
No, to by asi i mě dost nasralo !

Takže chcete-li prát jak za starých časů
Měla bych pár návrhů a příkazů
Ale počítejte s tím že vrátit se ke kořenům
Budete konzultovat i u kolegů

Z plechu a serv, co zbyly z dronu,
vymysli systém, jen pár chapadel k tomu
Na prací buben přidělat osm kusů ramen,
každé z nich tluče jak pradlena kámen.

Každé má senzor, gyroskop, kloub,
Připojen přes Wi-Fi v pračce hloub.
Řídicí čip volá: Režim – řeka studená!
a voda se chladí jak horská pěna.

Chapadla mlátí, drhnou a třou,
ponožky křičí: „Pomóóc, mě prodřou !“
Z útrob se linee starodávný hluk,
jak pradleny zpívaj na břehu „dum dum dum“.

Vidíš, vždyť je to tak prosté milý Watsone
Ale myslím, že se to asi brzo nestane
Ne, že by v Číně nebyly robotická chapadla
Ale taková blbost je prostě ještě asi nenapadla.