Už si spolu nedáme whisky,
ani cigáro.
A přece,
jestli o sebe někdy zakopneme
a já budu padat k zemi
třeba to bude tvá ruka,
která pomůže mi.
Anděli,
přestaň mi foukat kouř do vlasů.
Přestaň mi po nocích
zpívat requiem.
Ze svatozáře
se stala smyčka kolem krku.
Jak mám žít,
když vlastně nežijem?
No tak, anděli??
ani cigáro.
A přece,
jestli o sebe někdy zakopneme
a já budu padat k zemi
třeba to bude tvá ruka,
která pomůže mi.
Anděli,
přestaň mi foukat kouř do vlasů.
Přestaň mi po nocích
zpívat requiem.
Ze svatozáře
se stala smyčka kolem krku.
Jak mám žít,
když vlastně nežijem?
No tak, anděli??
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
METAFORA ŽIVOTA
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva