Potichu jako zármutek
pominulo léto,
tak potichu, že naposled
snad nás zradit chtělo.
Nastaly dlouhé soumraky
v pročištěném klidu;
příroda sama se sebou
trávila odpoledne.
Šero se dříve vplížilo,
zář jiter byla cizí.
Zdvořilý host vás opouštěl
s krutou líbezností.
A tak, ač křídel nemělo,
loď pro ně nepřistála,
lehounce léto uniklo
do daleké krásy.
pominulo léto,
tak potichu, že naposled
snad nás zradit chtělo.
Nastaly dlouhé soumraky
v pročištěném klidu;
příroda sama se sebou
trávila odpoledne.
Šero se dříve vplížilo,
zář jiter byla cizí.
Zdvořilý host vás opouštěl
s krutou líbezností.
A tak, ač křídel nemělo,
loď pro ně nepřistála,
lehounce léto uniklo
do daleké krásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Josef Václav Sládek Vy oči dávno zavřené
Vy oči dávno zavřené všem slastem už i bolu, co hledíte v té vzpomínce tak teskn...
Škola
Každé ráno vstávám a pak z okna mávám, už se těším do školy, až budu dělat úkoly...
Josef Václav Sládek Když tichá noc se na zem sklání
Když tichá noc se na zem sklání a první hvězda vychází, tu z jasnošera sestupují...
Vy oči dávno zavřené všem slastem už i bolu, co hledíte v té vzpomínce tak teskn...
Škola
Každé ráno vstávám a pak z okna mávám, už se těším do školy, až budu dělat úkoly...
Josef Václav Sládek Když tichá noc se na zem sklání
Když tichá noc se na zem sklání a první hvězda vychází, tu z jasnošera sestupují...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva