Potichu jako zármutek
pominulo léto,
tak potichu, že naposled
snad nás zradit chtělo.
Nastaly dlouhé soumraky
v pročištěném klidu;
příroda sama se sebou
trávila odpoledne.
Šero se dříve vplížilo,
zář jiter byla cizí.
Zdvořilý host vás opouštěl
s krutou líbezností.
A tak, ač křídel nemělo,
loď pro ně nepřistála,
lehounce léto uniklo
do daleké krásy.
pominulo léto,
tak potichu, že naposled
snad nás zradit chtělo.
Nastaly dlouhé soumraky
v pročištěném klidu;
příroda sama se sebou
trávila odpoledne.
Šero se dříve vplížilo,
zář jiter byla cizí.
Zdvořilý host vás opouštěl
s krutou líbezností.
A tak, ač křídel nemělo,
loď pro ně nepřistála,
lehounce léto uniklo
do daleké krásy.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ticho - Emily Dickinsonová
Na zemi není mlčení tak mlčící jak to, jež musíme my vydržet. Vyřknout je, příro...
Počítání - Emily Dickinsonová
Jedna a jedna je jedna, dvou ať se už neužívá, to ve škole jen bývá, pro volbu v...
Slábnoucí zrak - Emily Dickinsonová
Jediné, co se dovídám, jsou denní zprávy z nesmrtelnosti. Jediná podívaná, co má...
Na zemi není mlčení tak mlčící jak to, jež musíme my vydržet. Vyřknout je, příro...
Počítání - Emily Dickinsonová
Jedna a jedna je jedna, dvou ať se už neužívá, to ve škole jen bývá, pro volbu v...
Slábnoucí zrak - Emily Dickinsonová
Jediné, co se dovídám, jsou denní zprávy z nesmrtelnosti. Jediná podívaná, co má...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva