Říkají mi Pravda - Raven

Dopiju sklenku, volá po posile
odrazím od baru, bloumám po parketu
vyzval jsem k tanci něčí starou tetu
co je tu nejspíš nějakým omylem

šeptám jí měkce – milostivá paní
po tomhle tangu zhasnu jako lampa
leč ona dusá v starosvětských křampách
šťastně se zubí, nestydí se ani

už bych si raděj sedl, z další sklenky zavdal
dáma mě drží a tichounce praví
můj milý, vždyť nás nikdo nepředstavil
stydlivě dodá – říkají mi Pravda

tak dlouho trčíš za hospodským stolem
až jsi mě našel na dně flašky vína
snad sis mě představoval přece trochu jinak
teď abys, hochu, se mnou kroužil v kole

hnedle jsem střízlivý, zalykám se zlostí
to jsem se, madam, ve vás těžce zklamal
já radši padám, tančete si sama
kdo si chce zadat s pravdou na veřejnosti

zalezu pod stůl, schovávat se budu
nedám si babou dupat na střevíce
být v dnešní době s pravdou někde chycen
vždyť je to trapné jako neštovice
tak trochu o zdraví a trochu pro ostudu