Cesta

Snad cesty mohou býti různé,
tu bez překážek každý snadno překoná.
Jen někdy jsou i cesty hrůzné,
pak ale se žádný zázrak nekoná.

Když ráno slunce vše poprsky pozlatí
a ptáci spustí překrásný koncert svůj,
stromy šumí a svým vánkem pohladí,
poslouchej, co les si šeptá a chvíli stůj!

Ještě než to zlaté slunce vstalo,
v mlze zahalen byl celý les.
Možná, že nám se jenom zdálo,
že do cíle nedojdeme dnes.

Ale jakmile všechno ožilo kolem.
už nemáš ani z této cesty strach.
Nakonec projdeš prosluněným dolem,
jen na botách tvých ti ulpí prach.

Když dojdeš na rozcestí dvou cest,
jen na malou chviličku se zastavíš.
Že z cesty bys zbloudil, chceš hrdě nést,
všem problémům se vždy čelem postavíš.

Ale nebudeš mít vyhráno ještě
i když určitě tvá cesta tady skončí,
octneš se najednou v rodném městě
a víš jistě, že tady tvá pouť končí.