Loučení se starým rokem

Nový rok starému sbohem dává,
přemýšlíš, zda dobrým rokem byl.
Že nebyl podle tvých představ, to se stává,
jen nám zase další vrásky do tváře vryl.

Jaký bude rok, co právě přichází?
Na to teď odpověď nedokáži dát.
Jen málokdy nám ale dochází,
co přinese a co se může stát.

Přesto člověk často tajná přání mívá,
pro všechny co miluje, zdraví si přeje.
Pak s velkou nadějí se do budoucnosti dívá
a šťasten je, že velká láska jej hřeje.

Počítat musí i s tím, že slunce nebude pořád hřát,
přijdou dny, kdy na trůn usedne smutek,
pak nezbude nic jiného, než vroucně si přát,
by ten nezvaný host rychle někam utek.

Rok s rokem se naustále míjí,
takhle to jde celá staletí,
sníh padá a meluzína kvílí,
ať na chviličku k nám štěstí zaletí.

Starý rok předá vládu svou,
mladému, krásnému a nezkušenému roku.
Co on vše pošle na hlavu tvou,
pozor dávej, než rozhodneš se k prvnímu kroku.

Nnení ani trochu lehké životem proplouvat,
na cestě jsou překážky a úskalí různá.
Třeba je proto o všem si promlouvat,
nikdy tě nezachrání ani víla lůzná.

Nevěř ale nikdy na zázraky, natož víly,
nespoléhej na druhého, věř jen sám sobě!
Štěstí u tebe může stát jenom chvíli,
snad oporu mohu najít ještě v tobě.

Chci, abys mně pomohl překážky zdolat,
věřila jsem vždycky v tvoji pomoc,
pak budem moci s radostí zvolat,
že vyhla se nám smůla, smutek, ba i nemoc.

Přejem si, by nový rok šťastným byl,
kolem sebe všude slyšet jenom smích,
udělat vždycky jen ten správný krok
a v klidu čekat, až napadne zase nový sníh.