Pole plné vlčích máků

Jak překrásné je pole plné vlčích máků,
do veliké dáli září svou barvou rudou.
Na modré obloze nad ním krouží hejna ptáků
a jednou barva zmizí - makovice z nich budou.

Zase ale to pole bude mít svá kouzla,
jak celá příroda kolem nás - tak to bývá.
Připadám si, jako bych do pohádky vklouzla,
ale zažije to jen ten, co života kolem si všímá.

Život kolem nás jen velmi rychle plyne,
když nedokážeš jej na chvíli zastavit,
snadno to krásné bez výčitek tebe mine
a stačí tak málo - laskavou tvář mu nastavit.

Život pro nás není až zas tak dlouhý,
abys nad vším moc dlouho přemýšlel.
Rok někdy se zdá jak skok pouhý
a scénář života jakoby nám někdo vymýšlel.

Teď hledím na ty překrásné vlčí máky,
jsem šťastna, že tady vůbec mohu být.
Proč ty nedokážeš z toho radovat se taky,
vždyť pak bys mohl také šťastný být.